Diskuze na téma Minulost Ostravy – proměny, atmosféra, vzpomínky...

Pravidla pro psaní příspěvků do diskuzí na OstravaBlog.cz

1. Diskuze slouží k vyjádření názoru k tématu a obsahu článku.
2. Vítáme věcné příspěvky, které přináší nové a další informace, vlastní pohled nebo zkušenost.
3. Diskuze neslouží k napadání a osočování autora článku, redakce OstravaBlogu a dalších diskutujících. Stejně tak neslouží pro vkládání urážlivých, xenofobních a reklamních příspěvků.
4. V diskuzi můžete vyjádřit svůj názor, nikdo Vám však na něj – a autor článku a redakce OstravaBlog.cz obzvláště – není povinen odpovídat nebo Vám cokoli vysvětlovat.
5. Pište, prosím, s diakritikou a snažte se alespoň částečně dodržovat ustálený český pravopis.
6. OstravaBlog.cz je soukromé médium a záleží na jeho vydavateli, zda vůbec a za jakých podmínek umožňuje pod články diskutovat.
Odesláním svého příspěvku souhlasíte s těmito pravidly – pokud s nimi nesouhlasíte, svůj příspěvek, prosím, neodesílejte. Při nedodržení těchto pravidel může být Váš příspěvek částečně, nebo zcela vymazán.

Tato diskuze není redakčním obsahem. Příspěvky v diskuzi vyjadřují názory čtenářů. Redakce OstravaBlog.cz nenese za zde zveřejněné příspěvky žádnou odpovědnost.




(odkaz)Čtenář | 28. 7. 2017, 10:11

Super článek

Konečně něco skutečně zajímavého o Ostravě.

(odkaz)Honza | 31. 3. 2017, 6:50

perfektní články

To jsou opravdu luxusní články o historii Ostravy. Je trapné, že radnice se o výročí 750 let nijak moc nestará a snad kromě výstavy v muzeu nic většího není. Ono to ani čtenáře tohoto blogu nezajímá, každý ve společnosti složené ze sobců vidí jen věci kolem sebe.

(odkaz)Alex | 28. 4. 2014, 21:42

Obraz jámy Karolina (dochoval se vůbec nějaký jiný? )a zajímavé střípky z historie...

http://neviditelnypes.lidovky.cz/cloveciny-babicka-vypravuje-1-djb-/p_zviretnik.aspx?c=A140427_192755_p_zviretnik_dru

(odkaz)jan | 20. 3. 2014, 10:08

ríša

Čemu nerozumíš?I medvěd by to pochopil.

(odkaz)Alex | 20. 3. 2014, 8:18

Také proměna...

Sledoval jsem poslední akci, ale jen na internetu. Zajímám se o to, i když se mne tato situace netýká. Překvapila mne účast a projevy jednoho pána, nebudu jmenovat. Kdysi v rozhovoru řekl, že jeho firma (velký podnik v Ostravě) nemá zájem o absolventy, protože on chce jen "hotové lidi", tedy s praxí. Pak se "patrioti" mohou snažit jak chtějí. Ostatně účast 80 lidí na poslední akci je víc než výmluvná. Také to číslo - počet obyvatel bude podstatně nižší než uvádí článek. V diskusi někdo správně upozorňuje, že spousta odcházejících neruší bydliště.

http://ostrava.idnes.cz/stehovani-lidi-z-ostravy-patrioti-d5b-/ostrava-zpravy.aspx?c=A140319_2047086_ostrava-zpravy_dar

(odkaz)Rýša | 17. 3. 2014, 20:58

Alex

Nerozumím.

(odkaz)krmič | 17. 12. 2013, 20:49

Varhany

Víte že v kavárně Elektra a v hotelu Palace byly kdysi varhany? Bohužel ne kinovarhany (theatre organ, třeba Wurlitzer), takový amerikanismus by asi v poúnorovém Československu neprošel. Šlo o klasické varhany, i když píšťaly nebyly při běžném pohledu vidět, protože vše bylo v jedné žaluziové skříni. Továrna v Krnově vyrobila sérii takových varhan, všechny se stejnou skříní, ale s různou dispozicí rejstříků podle přání zákazníka. Takové varhany byly například v kostele církve Československé v Přívoze nebo v obřadní síni zámku v Hradci nad Moravicí.

(odkaz)Ing. Jiří Petr | 13. 12. 2013, 6:41

Ráša

Děkuji:)..

(odkaz)Ráša | 12. 12. 2013, 13:39

Ing.Jiří Petr

...pěkný článek (moc pěkný)

(odkaz)Ing. Jiří Petr | 12. 12. 2013, 12:51

Ostrava neostravskýma očima

http://jpetr.blogspot.cz/2013/12/ostrava.html

(odkaz)Jar. Němec, OstravaBlog.cz | 12. 6. 2012, 10:13

včerejší článek Ilony Rozehnalové pro MF Dnes:

VIZIONÁŘI OSTRAVSKÉHO INDUSTRIÁLU

Ostravské industriální dědictví je poslední dobou médii zmiňováno především ve spojitosti s konverzí národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice. Je mi velmi líto, že v tomto kontextu nejsou médii připomínány osobnosti, jež se nesmazatelně zapsaly do dějin ochrany ostravského průmyslového dědictví. Ochrana industriálních památek totiž není tématem novým, snahy chránit industriální objekty existují v Ostravě již více než padesát let.

Ráda bych připomenula úsilí památkáře Jiřího Gwuzda, jenž se v sedmdesátých letech zasloužil o záchranu vodárenské věže na Hladnově. Již v osmdesátých letech vedl odborné diskuse o významu industriálních památek Stanislav Vopasek, muž, který může být právem považován za zachránce těžní věže jámy Jindřich. Byl také jedním z iniciátorů vzniku Hornického muzea na Landeku, jeho dlouholetým ředitelem a spoluautorem projektu revitalizace Landeku, která byla oceněna prestižní cenou Henryho Forda. Stanislav Vopasek také razantně vstoupil do diskusí o významu Dolní oblasti Vítkovic v roce 2004, kdy vedení Vítkovic prezentovalo médiím svou tehdejší ideu zbourání dvou vysokých pecí a omezení památkové ochrany. Rozhlasová stanice ČRO1 Radiožurnál, která informovala o veřejné debatě v lednu 2004 (nesla příznačný název Vítkovickou Dolní oblast zbořit nebo ne?), zachytila i postoj jednoho z debatérů, “...že by Ostrava neměla mít toto opuštěné monstrum navěky.“ Obdobně o problematice, jež byla v té době médii prezentována jako nejkontroverznější téma Ostravy, informovala i samotná firma Vítkovice: „ Podle vedení Vítkovic by Ostrava měla být moderním industriálním městem a ne skanzenem s vysokými pecemi z dob socialismu.“ Stanislav Vopasek v následných debatách vyvolaných odporem odborné veřejnosti poukazoval na fakt, že komplex ostravských industriálních památek je zcela unikátní a měl by být naopak zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Dnes se nám tyto diskuse zdají neuvěřitelné, přesto ve zmíněných letech nebylo industriálním památkám nakloněno ani tehdejší vedení města a kraje, jež považovalo prohlášení Dolní oblasti Vítkovic za kulturní památku za unáhlené. V této souvislosti je třeba zmínit i další osobnost, jež sehrála klíčovou roli právě v boji za prosazení Dolní oblasti Vítkovic jako národní kulturní památky. Miloš Matěj (současný ředitel NPÚ Ostrava) spolu s dalšími památkáři významně zasáhl do diskusí v devadesátých letech, kdy se vedly podobné debaty na téma zbořit či nezbořit tuto památku. Odborné materiály, které spolu se svými kolegy připravil, pak vedly k rozhodnutí Ministerstva kultury prohlásit tuto oblast za národní kulturní památku. Toto prohlášení kulturní ochrany pak bylo mnoho let zpochybňováno a diskuse eskalovaly právě v letech 2004-2005, kdy o omezení ochrany usilovalo právě vedení Vítkovic.
Jak všichni víme, zápas o tuto památku skončil nakonec happyendem. Kromě zmíněných osobností se o to zasloužila i ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková i samotní občané, kteří na první komentované procházce v roce 2005 vedené Martinem Strakošem všechny doslova šokovali svou masivní účastí. Ráda bych také připomněla úsilí občanského sdružení Za starou Ostravu, jež v roce 2003 zorganizovalo první mezinárodní fotografický industriální workshop a iniciovalo řadu akcí. Je třeba také ocenit vedení Vítkovic v čele s Janem Světlíkem, že bylo schopno změnit svůj postoj, zaangažovat do vize proměny Dolní oblasti Vítkovic do té doby nevyhraněné město a kraj a získat evropské dotace na konverzi některých objektů této kulturní památky.

Osobně mě mrzí, že se bohužel nenaplnila vize zesnulého Stanislava Vopaska a přestalo se usilovat o zápis komplexu ostravských industriálních památek na seznam světového dědictví UNESCO. Pokud je totiž v Ostravě něco zcela unikátní, pak je to právě soubor industriálních objektů, jejich rozsah a těsné propojení s jednotlivými městskými čtvrtěmi i samotným historickým jádrem centra Ostravy.

Ilona Rozehnalová, majitelka antikvariátu a klubu Fiducia

(odkaz)Alex | 6. 3. 2011, 15:13

Článek z historie Třebovic (Neviditelný pes z 5.3.2011)


http://neviditelnypes.lidovky.cz/osobnost-spisovatelka-maria-stona-dtl-/p_kultura.asp?c=A110304_125113_p_kultura_wag

(odkaz)jarnemec | 10. 2. 2011, 17:48

Miluji prohlížení starých fotek

- koukněte na http://earchiv.ostrava.cz

(odkaz)krmič | 26. 1. 2011, 21:01

aggu

Horší skeny pohlednic? Vy máte lepší? Ukažte... Nepřipadají mi tak špatné, zdají se mi srovnatelné s reprodukcemi na papíře v docela drahých knihách. Ostatně několik těch pohlednic mám doma a žádná velká kvalita (v originále) to tedy není.

(odkaz)Coppola | 23. 1. 2011, 22:16

Pěkné pohlednice. Jen je smutné, že i za bolševika vypadalo centrum Ostravy mnohem lépe než dnes...

Zobrazen 1. až 20. příspěvek z 95