Monumentální katedrála Božského Spasitele

3. 9. 2007, 0:00 | Fotoreportáže | Jaroslav Němec, foto Werner Ullmann a František Řezníček

Dnešní foto týdne věnujeme jedné z nejznámější staveb v Ostravě, katedrále Božského Spasitele na náměstí Msgre Šrámka v Moravské Ostravě. Stavba byla navržena jako kombinace neorenesance a starokřesťanské baziliky evokující římskou baziliku Santa Maria Maggiore. Po bazilice sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě jde o druhý největší chrám na Moravě, který pojme až 4000 lidí. Společně s povedenými fotkami vydáváme i obsažný doprovodný text.

Chrám zasvěcený Božskému Spasiteli byl postaven v letech 1883–1889 podle návrhu architekta ze stavební kanceláře olomouckého arcibiskupství Gustava Meretty (1832–1888). Po jeho smrti stavbu dokončil a vnitřní zařízení navrhl vídeňský architekt Max von Ferstel (1859–1936), autor kostela v Hrušově (1886–1892) a vítkovické radnice (1901–1902). Vznikem ostravsko-opavské diecéze ustanovením papeže Jana Pavla II. bulou Ad christifidelium spirituali 30. května 1996 povýšil původně farní kostel na kostel biskupský a dostal titul katedrála.

Stavba byla doprovázena mnoha komplikacemi. Už při výběru architekta se objevily první kritiky. Snaha ušetřit finance vedla k prosazování místních stavitelů ze strany města, naopak Výbor pro rozšíření města podporoval myšlenku umělecky náročnější stavby, jejíž projektant by vyšel z výběrového řízení. Toho se měli účastnit nejenom ostravští stavitelé, ale i architekti z Prahy a Vídně. Převládal názor, že by se mělo stavět v novogotickém stylu. Z pozice patrona nového chrámu však vstoupil do diskuze olomoucký arcibiskup Bedřich Fürstenberg, který se chopil možnosti uskutečnit velkolepou chrámovou novostavbu v italském duchu, vytvořením pandánu k olomoucké katedrále sv. Václava a hlavně k velehradské bazilice sv. Cyrila a Metoděje.

Stavba byla financována z městské pokladny Moravské Ostravy a přifařených obcí, patronátního příspěvku církve a ze sbírek a darů. Vysoké částky věnovali i židovští podnikatelé. Hned na začátku stavby se ukázal první problém – na parcele byla větrací šachta a to si vyžádalo náročnější zajištění základu, než navrhoval původní plán s podhodnoceným rozpočtem. Při odmítnutí nového úvěru pro stavbu obecním výborem v roce 1885 (rok původně plánovaného dokončení) dokonce tehdejší, pro stavbu nadšený starosta Anton Lux podal abdikaci, ta však nebyla výborem přijata. Přes všechny finanční a technické komplikace byl kostel 22. září 1889 vysvěcen.

Kostel byl ještě několikrát opravován, roku 1923 šlo o odstranění statické poruchy v důsledku poddolování, v roce 1937 dostal kostel novou střechu a opětovně se řešilo odstranění trhlin. Snad i díky modlitbě kněze Josefa Nejedlého k Panně Marii Svatohostinské byl kostel uchráněn větších škod při velkém náletu 29. srpna 1944, když bomby zničily mnoho staveb v okolí. Další opravy následovaly v padesátých a hlavně osmdesátých letech dvacátého století.

Jak je vidět, problém s veřejnými soutěžemi, podhodnocením rozpočtu a následném zvyšování nákladů není záležitostí pouze současnosti. V tomto případě však vznikl chrám od počátku koncipovaný jako architektonický monument a první významná stavba na prahu nové etapy „zrození velkoměsta“. Jeho monumentalitu mu však v současnosti ubírá okolní prostor proměněný na parkoviště.

Chcete-li vidět průčelí katedrály z nezvyklého úhlu, zajděte si do divadelního klubu Divadla Jiřího Myrona (vchod přes vrátnici), z jehož oken můžete vidět jeden z nejkrásnějších pohledů na tuto památku sakrálního stavitelství.

Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele

Náměstí Msgre Šrámka má ve svém středu Katedrálu Božského Spasitele, kterou obklopují budovy dnešní Ostravské university, fary, bývalé kavárny Fenix, domu Sokola a Divadla Jiřího Myrona v bývalém Českém Národním domě.

Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele

Nad katedrálou se tyčí dvě symetrické čelní věže vysoké 67 metrů. V levé věži je zavěšen největší zvon Salvátor, má průměr 164 cm a váží 2446 kg. V pravé věži se nacházejí ostatní zvony: Cyril a Metoděj (128 cm, 1194 kg), Prokop (109 cm, 724 kg) a Florian (92 cm, 435 kg).

Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele

Reliéf v tympanonu lze chápat jako odkaz Kristovy výzvy: Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. (Matouš: 11,28). Dílo sochaře Kauffungera bylo v době výstavby chrámu vystaveno ve vídeňském Künstlerhaus (Dům umělců).

Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele

Chrám je 67 m dlouhý, hlavní loď je 14 metrů široká a 22 metrů vysoká, boční lodě jsou 7 metrů široké a 10 metrů vysoké. Nad hlavním oltářem je fresková malba „Klanění beránkovi“ od ostravského malíře J. Stalmacha.

Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele

Proluka vedle katedrály po vybombardované (29. 8. 1944) školní budově.

Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele Fotografie k článku Monumentální katedrála Božského Spasitele

Diskuze | 36 příspěvků (poslední 11. 6. 2015, 21:49)