Znovu jsme se podívali do archivu Ostravablog.cz a vytáhli jsme tentokrát fotoreportáž, která vyšla 9. 3. 2009.
Co jiného lépe ilustruje přístup Ostravy k památkám a veřejnému prostoru než osud bývalých jatek. Ta vznikla v 80. let 19. století s pozdější dostavbou. Historicky a architektonicky cenný komplex budov městských jatek s charakteristickou věží z režného zdiva ale vytrvale chátrá. Situace se ani za 14 let, když se město jatek v roce 1995 jako obtížné památky zbavilo a prodalo ji obchodnímu řetězci Bauhaus, nepohnula z místa.
Švýcarský řetězec Bauhaus, který koupil pozemky včetně jatek a vedle nich postavil svůj obchod, se vymlouvá, dává ruce pryč, s nikým nekomunikuje a snaží se jatka prodat. Pro potenciální kupce – včetně města, které by jatka mohlo koupit zpět – je cena vysoká. Památkáři a odborníci na stav jatek vytrvale upozorňují, ale v podstatě jediné, co pro ně jejich majitel udělal, bylo vybudování plechového plotu kolem nich. A úředníci a politici, kteří nesou odpovědnost za nevýhodný prodej a špatnou kupní smlouvu, dodnes nebyli nijak postiženi.
Nápadů, jak by se areál jatek dal dnes využít, padlo několik: v jatkách by mohla fungovat galerie nebo prostor pro širší kulturní aktivity, případně by se daly adaptovat na obchodní centrum. Vzhledem k tomu, co se s jatkami děje, resp. neděje, se jako nejpravděpodobnější řešení jeví to, že je majitel nechá zchátrat natolik, že bude jejich oprava nemožná. A bude po problému.
Pozn.: Pro více informací o jatkách samotných a situace kolem jejich záchrany doporučujeme reportáž v pořadu České televize Kultura.cz. Podrobnější informace a zasvěcený pohled najdete v článku Martina Strakoše, uveřejněném v revue Protimluv.
Dimitrios Vlasakudis, foto Werner Ullmann
