Diskuze k článku Zápisník turisty v Ostravě, cesta první

Pravidla pro psaní příspěvků do diskuzí na OstravaBlog.cz

1. Diskuze slouží k vyjádření názoru k tématu a obsahu článku.
2. Vítáme věcné příspěvky, které přináší nové a další informace, vlastní pohled nebo zkušenost.
3. Diskuze neslouží k napadání a osočování autora článku, redakce OstravaBlogu a dalších diskutujících. Stejně tak neslouží pro vkládání urážlivých, xenofobních a reklamních příspěvků.
4. V diskuzi můžete vyjádřit svůj názor, nikdo Vám však na něj – a autor článku a redakce OstravaBlog.cz obzvláště – není povinen odpovídat nebo Vám cokoli vysvětlovat.
5. Pište, prosím, s diakritikou a snažte se alespoň částečně dodržovat ustálený český pravopis.
6. OstravaBlog.cz je soukromé médium a záleží na jeho vydavateli, zda vůbec a za jakých podmínek umožňuje pod články diskutovat.
Odesláním svého příspěvku souhlasíte s těmito pravidly – pokud s nimi nesouhlasíte, svůj příspěvek, prosím, neodesílejte. Při nedodržení těchto pravidel může být Váš příspěvek částečně, nebo zcela vymazán.

Tato diskuze není redakčním obsahem. Příspěvky v diskuzi vyjadřují názory čtenářů. Redakce OstravaBlog.cz nenese za zde zveřejněné příspěvky žádnou odpovědnost.




(odkaz)Lobo | 1. 2. 2015, 19:34

Ano Moravskoslezsko

Krajský sněm ANO Moravskoslezského kraje: „Nominaci na post první místopředsedkyně pak obdržela místostarostka Hlučína Blanka Kotrlová. Tu sněm nominoval i na posty místopředsedkyně a členky předsednictva. Do širšího předsednictva hnutí ANO získal nominaci také šéf karvinské organizace Josef Bělica,"
Ano Moravskoslezsko usiluje o to, aby se z našeho bezvýznamného kraje stal kraj ještě bezvýznamnější.
To si myslíte, že uděláte na Babiše dojem, když mu budete bezvýznamně sabotovat Faltýnka? Že se tady Babiš pohrne s otevřenou kešení, až budou nezaměstnaní, zadlužení a za životní minimum živořící Ostraváci, Karviňáci, Havířovácí, Bruntaláci, Vítkováci (o dědinách nemluvě) padat na hubu?
Umíte počítat aspoň do jedné, nebo máte ze samých ambicí v hlavě dočista vymeteno?

(odkaz)jarnemec | 31. 1. 2015, 4:47

Zápisník turisty v Ostravě, cesta první

je nejčtenější článek OstravaBlog.cz za jeho celou historii. Děkujeme.

(odkaz)aggu | 24. 1. 2015, 17:20

Internet je úžasná věc, že Jano K. ? ;)

(odkaz)jarnemec | 24. 1. 2015, 14:26

Dílo: v kultovním pivním baru v pátek načepovali poslední pivo

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/dilo-v-kultovnim-pivnim-baru-v-patek-nacepovali-posledni-pivo-20150124.html

(odkaz)Jana K. | 21. 1. 2015, 20:04

Bohuš tradičně toporný, se špatnou výslovností. (Takový špatný lokální redaktůrek moderátůrek, lokální televize.) A z diskutujících je mi až nevolno. Macura slaboch, který Ostravu potopí, Brouk Pytlík se už stylizuje do Karla IV., Pleskot dřistá, klučina z "Cooltury" a ti dva za město jsou nekomentovatelní. Beseda v přištipkářském divadélku aneb centrum města v Dolní oblasti Vítkovic má zelenou.

(odkaz)jarnemec | 21. 1. 2015, 17:33

Odkaz jen pro masochisty: Debata k oživení centra města Ostravy

http://polar.cz/porady/do-centra!!! ... vstup na debatu jen na pozvánku (prostě tam nevpustíme rušivé elementy), prostě takové malé ostravské divadélko jak si chlopi a robka pekecali o hovnu a jak ještě více zničit historické centrum města, prostě. Aneb plán rudých plánovačů z 50. let 20. století prostě oživíme...

(odkaz)krmič | 18. 10. 2014, 14:51

Někdo tvrdí, že Ostrava byla v 60. letech chátrající město?
Těžba uhlí, průmysl, nová výstavba, všechno jelo na plné obrátky. I kultura byla v mezích tehdejších možností na výši.
Pravda, dnešním environmentalistům by se tehdejší Ostrava nelíbila. A sem tam nějaký kousek periferie nemusel být zrovna reprezentativní. Ale rozhodně to nebylo chátrání města jako celku.

(odkaz)Ivan Ostružka | 17. 10. 2014, 13:30

Ostrava v 60-80 letech.

Narodil jsem se v roce 1944, všude samý Němec matka mi dala jméno Ivan . Ten kdo tvrdí že Ostrava byla v 60.letech chátrající město lže, nebo se už na sebe nemůže podívat ani do zrcadla a hned ráno se opije a Ostravu v 70.letech vůbec neviděl. V roce 1963 jsem maturoval na Hladnově.Chodil jsem nad Bazaly(které se stavěly) Ostravu malovat. Byla opravdu zadýmená, ocelové srdce republiky mělo dřevěné nádraží, ale bylo pěkné a daleko čistější než dnes. Nové ocelové nádraží bylo postaveno před rokem 1989 , běžte se na něj podávat dnes, nebo se podívejte na Bazaly, nebo víte co, podívejte se alespoň jedním okem na cokoliv jiného, zamyslete se.

(odkaz)jarnemec | 14. 10. 2014, 15:45

K životu v předválečném Přívoze doporučuji nakouknout třeba do knihy Naděje mi pomohla přežít od Ruth Elias (Eliášová, rozená Huppertová), str. 17.–54.

(odkaz)krmič | 13. 10. 2014, 21:31

aggu

Máte samozřejmě pravdu, se omlouvám. Až po napsání "není ani památky" jsem si vzpomněl, že jsem tam před lety na zčásti zbořené budově viděl cedulku Kulturní památka. Nebo něco takového. Nevím jak je to teď.

A už nebudu opruzovat. Ledaže by tady někdo vytáhl kartu Camillo Sitte. To né, to bych byl zlej.

(odkaz)aggu | 13. 10. 2014, 18:07

krmič: Jeden z objektů dolu Jiří stojí, pokud se nepletu, na Cihelní ulici, hned vedle cesty.

(odkaz)krmič | 13. 10. 2014, 17:50

Přečtěte si toho Hurníka dál. Tu cestu popisuje velmi přesně. Hned následující odstavec:
"Pak se domy náhle zvednou, jsou to banky, chrámově vznešené i při své bezbožnosti, a mezi nimi veliký hotel Palace."
To už je ovšem kus od Přívozu.

A k té Glazarové - důl Jiří vůbec nebyl na Nádražní! Nespoléhejte na knihy. Byl dokonce až za tratí. Dnes po něm není ani památky. Ta kolonie ovšem sahala skoro až k Nádražní, podle dolu se jmenovala Jirská, taky už dávno zanikla. Ale existuje ulice toho jména.

(Moje maminka (1901 - 1994) strávila dětství v areálu koksovny Karolina, do školy chodila přes vrátnici. A Hurník se o ní zmiňuje ve své knize :-))

(odkaz)Alex | 13. 10. 2014, 15:03

Ostrava 30. let

Mám do Ostravy daleko, zato mám po ruce knihy, ke se mohu podívat. Je takové úsloví "look in books!", kterým se ve svém věku řídím. Např. Glazarové Roky v kruhu poprvé vydané v 30. letech. Za koksovnou Karolinou, kde pod mostem "teče podél trati od Frýdku tmavá a mastní strouha ze šachet. Na jejich březích po celý rok loví a suší nejchudší lidé uhelný prach, který voda z pradel, v nichž se uhlí čistí, bere s sebou do strouhy...V létě stávají až po pás přímo ve strouze v hnědé a husté vodě, které se též říká bago, jako žvýkacímu tabáku....."
A pak hned píše "Náhle, zcela bez přechodu, je tady nádherné, výstavné, moderní město...s výklady přetékajícími přepychem, s neonovými nápisy, biografy, kavárnami a bary...V dlouhé Nádražní třídě je řada výstavních domů dvakrát přerušena mřížovým plotem se zkříženými kladivy nad branou: Jáma Jiří, Jáma Jindřich. Oba sociální extrémy se tu střetávají. Největší přepych, největší nouze..."
Té Hurníkové stoce nevěřím. Kdoví, kdy na té Nádražní vůbec byl a z čeho tak usuzuje. Vždyť pocházel z dědiny, na německé gymnázium chodil v Bohumíně a v 16 se odstěhoval do Prahy. Třeba to viděl pořádně až v 50. a 60. letech, kdy to už chátralo. Jeho "vzpomínky z dětství" na střed Ostravy se rozcházejí s tím, co je mi známo od rodičů a prarodičů. Podle Glazarové tekla stoka kolem tratě u Karoliny, dál už bylo nádherné, výstavné město.

(odkaz)krmič | 13. 10. 2014, 14:27

Alex

Ty detaily by mě velice zajímaly. Ale chápu, že k této diskusi to nepatří. Sám mám k popisu reality u Hurníka taky jisté výhrady, i když ty se netýkají zrovna 30. let.
Ale té vyschlé stoce bych docela věřil. Z některých dobových filmů je patrné, v jak špatném stavu bývaly tehdy fasády starších domů, i v Praze (fotky lžou). V dobrém stavu byly jen ty nové. A takový na té ulici žádný nebyl.

A že ta architektura nekonvenuje mému vkusu, to už je asi jiná věc.

(odkaz)Alex | 13. 10. 2014, 11:45

Přívoz

Soudě podle dobových pohlednic Přívozu (mám je z let 1908 - 1932) ta ulice, kde jezdí od nádraží tramvaje rozhodně jako "vyschlá stoka" nevypadá. Ilju Hurníka, resp. jeho dětské vzpomínky, bych za hodnověrný zdroj nebral. Mnohokrát se v nich mýlil, je tam toho víc "Dichtung" než "Wahrheit". Zvlášť v té knize o dětství ve Slezsku, kterou napsal v některých pasážích tendenčně. Bydlel tehdy (v 70. letech) v domě s Kohoutem a měl hrozný strach, že by se ty aktivity kolem Kohouta mohly dotknou i jeho. Mnoho věcí popisovaných z 30. let bylo jinak, než je popisuje Hurník. Do detailů ale nechci jít.

(odkaz)Rýša | 10. 10. 2014, 16:34

a ještě jednou Přívoz

I tato části Přívozu bylo pěkné místo k bydlení. Bylo udržované a domy byly na svou dobu krásné. Ale protože hodně míst v Přívozu dopadlo podobně, jak se píše v odkazu, tak i proto už není Přívoz výstavním. Ale před válkou byl!
http://radek-velicka.cz/?p=2466

(odkaz)Rýša | 10. 10. 2014, 15:55

Přívoz - znovu alespoň trochu bez překlepů :-)

Já si už taky pamatuji Přívoz jako zanedbanou část Ostravy, neboť kdysi byl Přívoz z velké části obydlen německy mluvícími obyvateli. Kostel a náměstí i celá trasa od nádraží po centrum i domy na nynější Muglinovské až k podjezdu směrem k nákl. nádr. byly výstavní. Nebyla to ošklivá periferie, jak píše krmič, ale výstavní čtvrť Ostravy. Moji prarodiče Přívoz milovali a byli pyšní na jeho architekturu. Bohužel přišla válka, která hodně poničila i Přívoz a co nezničily bomby, zničila padesátá a sedmdesátá léta. Byli nastěhování lidé, kteří neměli k tomuto místu jakýkoliv vztah a mnohdy dostali byty v krásných domech, jak se říká zadara a začala devastace domů, ničení všeho, co milulé generace vybudovaly. Některé domy ještě dnes se z toho nevzpamatovaly a kdoví jaký je čeká osud. A když si člověk odmyslí vybitá okna a oprýskanou omítku, zničené okapy a střechy, tak i v těch ruinách je vidět stavitelský um a krása.....
I přes všechno, čím si Přívoz prošel, je to ta hezčí část Ostravy - alespoň pro mne.

(odkaz)Rýša | 10. 10. 2014, 15:49

Přívoz

Já si už taky pamatuji přívoz jako zanedbanou část Ostravy, neboť kdysi byl Přívoz z velké části obydjem německy mluvícími obyvateli. Kostel a náměstí i celá trasay od nádraŽÍ po centrum i domy na nynější muglinovské až k podjezdu směrem k nákl. nádr. byly výstavní, nebylay to ošklivá periferie jak píše krmič, ale výstavní čtvrť Ostravy. Moji prarodiče Přívoz milovali a byli pyšní na jeho architekturu. Bohužel přišla válka, která hodně poničila i Přívoz a co nezničily bomby, zničila padesátá a sedmdesátá léta. Byli nastěhování lidé, kteří neměli k tomuto místu jakýkoliv vzta, mnohdy dostaly byty v krásných domech jak se říká zadara a začala devastace domů, ničení všeho, co milulé generace vybudovaly. Některé domy ještě dnes se z toho nevzpamatovaly a kdoví jaký je čeká osud. A když si člověk odmyslí vybitá okna a oprýskanou omítku, zničené okapy a střchy, tak i v těch ruinách je vidět stavitelský um a krása.....
I přes všechno, čím si Přívoz prošel, je to ta hezčí část Ostravy - alespoň pro mne.

Zobrazen 1. až 20. příspěvek z 214