Jaké byly letošní ostravské Barvy?

Pár poznámek ke 4. dni Colours of Ostrava 2015 a malé zhodnocení

26. 7. 2015, 12:10 | Komentáře | Jan Havlena, foto Werner Ullmann

Jaké byly letošní ostravské Barvy? / foto (c) Werner Ullmann, 2015

Letošní ročník hudebního multižánrového festivalu Colours of Ostrava, který byl před týdnem ukončen, byl zase o něco větší než loni. Počet jeho návštěvníků byl hned od prvního festivalového dne vyšší, než tomu bývalo v předchozích letech, rozrostl se i počet scén či vystupujících umělců. Během čtyř festivalových dní si tak téměř 44 tisíc lidí mohlo poskládat svůj individuální, žánrově různorodý, program. Chvílemi se až mohlo zdát, třeba když si známí navzájem sdělovali své festivalové dojmy, že Colours of Ostrava reprezentuje hned několik kvalitativně či žánrově odlišných akcí v jednom balení. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | zatím žádný příspěvek

Městská hromadná doprava během festivalu Colours of Ostrava 2015?

23. 7. 2015, 11:51 | Komentáře | Ondřej Polanský (text a foto)

Městská hromadná doprava během festivalu Colours of Ostrava 2015? / foto Ondřej Polanský, 2015

Kvalita dopravního obsloužení byla bezkonkurenčně nejslabším článkem jinak skvěle zorganizovaného festivalu Colours of Ostrava. Dopravní podnik sice vypravil posilové spoje, ale bylo jich zoufale málo, v nedostatečné kapacitě a ve špatných intervalech. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 4 příspěvky (poslední 23. 7. 2015, 20:52)

Výlet do Havířova

3. 11. 2014, 15:30 | Komentáře | Pavel Karous, foto: Ondřej Polanský, Jaroslav Němec, Pavel Karous, Jakub Ivánek, video: Archwars / youtube.com

Výlet do Havířova / foto (c) Jakub Ivánek, 2014

Se svojí rodinou jsem se v minulém prodlouženém víkendu vydal na výlet do Havířova. Havířovská radnice a České dráhy totiž chtějí zbourat místní unikátní architekturu vlakového nádraží a v předchozím týdnu k tomu dostali zelenou od Ministerstva kultury. Ze strachu, že to bude jedna z posledních možností stavbu ukázat svému synovi, jsme vyrazili s ženou z Prahy na třista kilometrový výlet do Havířova a rozhodně jsme nelitovali. Havířov je mladé město postavené na zelené louce v 50. a 60. letech jako vzorové ubytování pro horníky a dělníky pracujících na Ostravsku převážně v těžkém průmyslu. Velkoryse vybudovaná „metropole“ s třídami a korzy ve stylu socialistického realismu a bruselu je velmi zdařilou ukázkou architektonického celku vyprojektovaného v době budování socialismu v tehdejším Československu. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 13 příspěvků (poslední 25. 9. 2017, 13:34)

Novodobé madony II.

Putování po plastikách ve veřejném prostoru, díl třetí

10. 7. 2014, 12:06 | Komentáře | Jakub Ivánek, foto: Jakub Ivánek, archiv

Jednou z novodobých aktualizací námětu madony je zobrazení matky vyzdvihující své dítě k slunci jako klenot. Tento „radostný typ“ je v Ostravě zastoupen velmi zdařilou plastikou Otty Sukupa (1926–2012) z let 1962–65, umístěnou v parčíku u tramvajové zastávky Poruba-vozovna. Socha z rumunského vápence představuje modernisticky stylizovanou postavu sedící matky s výrazně zhrublou spodní částí těla, na jejíž pravé, zdvižené dlani je až artistickým způsobem usazeno dítě, které si přidržuje levou rukou. Zatímco dítě směřuje svůj zájem okolnímu světu, matka s péčí vzhlíží ke svému dítěti. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 1 příspěvek (poslední 28. 12. 2015, 22:59)

Novodobé madony I.

Putování po plastikách ve veřejném prostoru, díl druhý

11. 6. 2014, 20:22 | Komentáře | Jakub Ivánek, foto: Rudolf Janda, Jakub Ivánek

Jedním z tradičních motivů sochařského umění, který jej provází již od dob středověku, je zobrazení matky s dítětem, v duchovní rovině tedy Panny Marie s Jezulátkem. Pro výtvarné zobrazení (ať už v podobě sochy, či obrazu) se ustálilo označení madona, které lze přeneseně použít také na díla novodobého sochařství podobného námětu, třebaže ten byl v průběhu 20. stol. různou měrou sekularizován. Ačkoli je toto téma v lidské paměti pevně spjato s náboženským prostředím, jako nadčasové přežilo i léta hlubokého ideologického tlaku. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 1 příspěvek (poslední 12. 6. 2014, 9:21)

Autobusové zastávky na Rudné

Putování po plastikách ve veřejném prostoru, díl první

21. 5. 2014, 17:51 | Komentáře | Jakub Ivánek, foto: Jiří Žižka

Putování po plastikách ve veřejném prostoru začneme u těch nejvíce opomíjených. Málokoho by dnes napadlo spojovat autobusovou zastávku s uměleckým dílem. Na přelomu 60./70. let tomu však bylo jinak a ČSAD tehdy často vyzývala umělce, aby zasáhli do architektury těchto na první pohled stereotypních objektů. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 2 příspěvky (poslední 23. 5. 2014, 21:41)

Zničení monumentálního reliéfu Václava Uruby v Ostravě – Zábřehu

3. 5. 2014, 10:13 | Komentáře | Jakub Ivánek

Zničení monumentálního reliéfu Václava Uruby v Ostravě – Zábřehu

Dne 29. dubna 2014 byl zcela v tichosti, bez jakýchkoli předchozích varování odstraněn jeden z nejrozsáhlejších ostravských reliéfů – monumentální betonový reliéf akademického sochaře Václava Uruby z roku 1968, který 46 let zdobil ústřední část galerie obchodního střediska Kotva v Ostravě-Zábřehu na ulici Výškovické. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 11 příspěvků (poslední 22. 6. 2014, 11:13)

Umisťovat sochu do veřejného prostoru města není snadné

11. 12. 2013, 16:30 | Komentáře | Jaroslav Michna

Dnešními dny hýbe kauza instalace plastiky „koně-vozíku“ na rondelu před Novou radnicí v Ostravě. Toto místo není exponované jen díky poloze před monumentálním radničním průčelím a věží, ale i z důvodů pohledového vyústění osy významné třídy 30. dubna, která právě tímto rondelem končí. Prostor je vymezen prvorepublikovou zástavbou a nese mnohá výtvarná stigmata, v podobě reliéfů (Lauda, Kubíček), soch (Štorek, Ivanský), ale i dálkových osových průhledů Sokolská třída, ul. 30. dubna. Je to dominantní plocha i při pohledu z radniční věže. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 3 příspěvky (poslední 2. 3. 2016, 11:58)

Přemístění ostravské sochy Františka Štorka v Hlučíně

11. 12. 2013, 16:00 | Komentáře | Jaroslav Michna a Jan Richter; reprofoto

Prostorové formy v Ostravě?

Dnešním příspěvkem do diskuze o soše ve veřejném prostoru volně navazujeme na včerejší článek Prostorové formy v Ostravě?. Dnes si však na příkladu přemístění sochy Františka Štorka v Hlučíně ukážeme, jak má probíhat proces umístění soch ve veřejném prostoru. Jaroslav Michna a Jan Richter ve svém textu popisují historické souvislosti vzniku díla, ale zejména proces výběru vhodného umístění a definování argumentů, kterými by bylo možno doložit, proč jsou některé lokality k umístění sochy vhodné, jiné nikoliv a z jakých důvodů. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 11 příspěvků (poslední 16. 12. 2014, 12:52)

Prostorové formy v Ostravě?

Příspěvek do diskuze o ostravském veřejném prostoru ve vzpomínce na sympozium prostorových forem v Ostravě v 60. letech 20. století

10. 12. 2013, 20:00 | Komentáře | Jaroslav Němec, Ondřej Polanský, reprofoto: archiv J.N., foto: František Řezníček, 2007

Prostorové formy v Ostravě?

Náhlá instalace vlakokoně uprostřed kruhového objezdu před Novou radnici vyvolává mnoho otázek. Nejpalčivější je ta, jak město a především volení zástupci, ale i úřednici města zachází s veřejným prostorem. Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž, proto se podívejme jaké díla vznikla v rámci Mezinárodního sympozia prostorových forem v letech 1967 a 1969. POKRAČOVÁNÍ

Diskuze | 17 příspěvků (poslední 9. 6. 2015, 15:09)