Městská galerie Ostrava – vyjádření kurátora Otta M. Urbana

5. 12. 2012, 11:16 | Komentáře | Otto M. Urban

Již delší dobu pozoruji s potěšením, jak se umělecká scéna v Ostravě probouzí (resp. žije) a začíná hrát stále důležitější roli i v širším, než jen regionálním prostoru. V oblasti výtvarného umění je pro jeho další rozvoj zcela nezbytná instituce městské galerie, jak ji známé nejen z Prahy, ale i Brna či Plzně.

Vytvořila by se tak další výstavní instituce, která by ideálně doplňovala aktivity ostravské Galerie výtvarných umění. GVU se v posledních letech věnuje i velkým a kvalitně připraveným výstavám české moderny z první poloviny 20. století. Stále však v Ostravě chybí prostor, kde by se daly pořádat podobně závažné a přínosné výstavy poválečného a současného umění. Význam takové galerie by zcela jistě brzy přesáhl regionální charakter. Zcela zásadní je v takové situaci i personální obsazení takové městské galerie. Příklady z posledních měsíců možná naznačují nový trend v obsazování vedoucích míst v galeriích, resp. opětovný návrat historiků umění do pozic ředitelů či hlavních kurátorů (s jasně definovanými pravomocemi). Různé experimenty s profesionálními manažery či se samotnými umělci se dříve či později ukázaly jako slepá ulička. Takové výstavní instituce ztratily brzy svou tvář a charakter, nebyly schopny vytvořit nějakou jasnou výstavní i myšlenkovou koncepci. Staly se pro odbornou i laickou veřejnost nezajímavé a zely prázdnotou. Dobré jméno se buduje řadu let, ale rychle se ztrácí.

Projekt Trojhalí ve mně však vzbuzuje značné rozpaky. Jakkoli jsou ambice nemalé, ve zveřejněném konceptu se objevuje řada sporných bodů. Opakují se zde neustále recyklované fráze, které vlastně o budoucím programu galerie nic moc neříkají. Chybou je i nadstandardní uvedení Národní galerie, Muzea Kampa a Galerie Zdeněk Sklenář jako hlavních spolupracujících institucí. Městská galerie by měla především spolupracovat se sobě podobnými zařízeními – jako např. Galerie hlavního města Prahy, Dům umění města Brna atd. Zcela v konceptu chybí záměr spolupracovat s podobnými galeriemi v zahraničí, což je jeden ze základních úkolů podobné instituce, především s ohledem na možné dotace z Evropské unie.

Instituci podobného významu by také měla řídit mezinárodně známá a respektovaná osobnost (s vypsáním mezinárodního konkurzu), která by přinesla desítky důležitých osobních kontaktů s řediteli podobných institucí, s kurátory, galeristy, sběrateli i samotnými umělci. Zcela nestandardní je také představa některé výstavy koncipovat jako prodejní. Pro výstavní instituci typu městské galerie je to nepřípustné. Neobvyklé je i konstatování: „Pokud jde však o zápůjčku od soukromých sběratelů nebo od soukromých komerčních galerií, je nutné platit poplatky za zapůjčení.“ S něčím podobným jsem se zatím ve své kariéře nesetkal, jak sběratelé, tak soukromé galerie zatím vždy ochotně a bezplatně své díla zapůjčili (vypůjčitel samozřejmě hradil veškeré náklady na přepravu a pojištění děl). Podobných sporných, nejasných a zavádějících příkladů bychom v Konceptu našli ještě více.

Celkově tak především postrádám právě jasný koncept galerie, konkrétní odpověď na otázku, co bude hlavní náplní její činnosti. Poválečné a současní umění je natolik pestré a různorodé, že určitá specializace představuje nezbytnou podmínku odborného i návštěvnického úspěchu. Městská galerie v Ostravě by měla vzniknout na základě širokého konsensu, který by vycházel z odborné diskuse. Jen to umožní Ostravě založit opravdu významnou a prestižní instituci.

Otto M. Urban, Ph.D. (1967) - vedoucí Katedry dějin a teorie umění, Akademie výtvarných umění v Praze, významný český kurátor
V roce 1995 byl spoluautorem výstavy a monografie Moderní revue 1894- 1925, v roce 2007 autorem mimořádné výstavy V barvách chorobných v Obecním domě, v roce 2011 byl kurátorem nejnavštěvovanější výstavy v dějinách galerie Rudolfinum Decadence now!. Publikuje texty v domácích i zahraničních časopisech a sbornících. Vedle tvorby Karla Hlaváčka se zabývá i dílem Františka Koblihy, Alfreda Kubina, Odilona Redona, Féliciena Ropse, Edvarda Muncha a dalších představitelů evropského symbolismu a dekadence. V současné době působí jako vedoucí Katedry dějin a teorie umění na Akademii výtvarných umění v Praze. Externě přednáší dějiny českého moderního umění na pražských pobočkách New York university a American University, od roku 1999 také spolupracuje s univerzitou v Austinu.


(Text byl součastí tiskové zprávy Kunsthalle Ostrava, o.s.)

Přečtěte si také související články v tématickém bloku:

Diskuze | zatím žádný příspěvek