Ostravica-Textilia v letech 1989-2000

17. 4. 2017, 18:16 | Komentáře | Jaroslav Němec (komentář a red. pozn.), Michal Šíma (záznam vzpomínky), pracovník MD Ostravica

Jak se vyvíjela situace kolem Ostravice-Textilie v letech 1989–2000 si můžete přečíst ve svědectví pracovníka Módního domu Ostravica, které zaznamenal Michal Šíma, zakladatel stránky Módní dům Ostravica-Textilia na facebook.com a člen petičního výboru Za zachování tří ostravských historických budov, které tvoří celek zvaný Ostravica-Textilia. Jméno tohoto bývaleho pracovníka záměrně nezveřejňujeme. Informace pochází z očitého svědectví a nebo jde o informace, které se mezi zaměstnance průběžně dostávaly.

Téma znovu rezonuje, zejména na sociálních sítích, po té, co na internetových stránkách msstavby.cz a denik.cz byly zveřejněné informace ohledně likvidace opavské Bredy Kamilem Kolkem. Reportáž odvysílala také Česká televize, kde zaznělo: „V Bredě to kdysi klokotalo životem, dnes konkurzními pohledávkami. Podobný osud postihl i ostravský obchodní dům Ostravica-Textilia, na jejímž zpustnutí se podepsal i podnikatel Kolek.

Ostravica-Textilia

A jak si pamatuje situaci po roce 1989 pracovník Módního domu Ostravica? „Rok 1989 byl, jako všude i v Ostravici bouřlivý. Všude jinde se řešily personální záležitosti. Ostravica začala čelit opravdové konkurenci. Nikdo z nás nebyl připraven na to, co přicházelo.

Vedení, tedy Věra Teličková, tehdejší podnikový právník a jiní usoudili, že jedinou možnou cestou, jak si zachovat svá pracovní místa je restituce. Byla kontaktována paní Trudi Kordová, dcera bývalého majitele.“ Trudy Kordové byl majetek v restituci vrácen v roce 1992.

Ostravica-Textilia

Už v té době to byla dáma v létech, odchovaná Amerikou. Absolutně nepochopila naše, české reálie. Myslela si, že získala zlatý důl. Navíc, ať řekla sebevětší pitomost, všichni to brali jako rozkaz. Tak se stalo, že Kordová kontaktovala své, dosud žijící spolužačky z Matičního gymnázia a na týden odjela do Luhačovic. Po jejich týdenním pobytu přišla faktura na 44 000 Kč. Hlavní ekonomka byla na infarkt, ředitelka také. Také raut, na počest zaměstnanců nebyl nejlevnější.

Pokud si pamatuji, spolu s paní Kordovou byl v Ostravě i její manžel. Bohužel, to vysilující cestování mu nakonec zkrátilo život. Ekonomická situace byla neúnosná. Jako poradce si paní Kordová pozvala svého syna. Podle neověřených pramenů byl zděšen tím, co viděl a jako obchodníkovi bylo jasné, že tady nezbohatnou.

V té době se o problémech paní Kordové dozvěděl Bernard Bitomský, podnikatel ze Štěpánkovic u Opavy. Došlo k obchodnímu jednání a paní Kordová prodala Ostravici, údajně za 51 000 000 Kč. (v r. 1995, pozn. red.) Paní Kordová sbalila osm nejdražších kožichů a vrátila se do USA. Coby projev vděčnosti bylo následné pozvání Bitomského a Teličkové do místa jejího bydliště. Vrátili se plní nadšení a dojmů. Nicméně, ekonomické výsledky byly stále horší.

Bitomský začal s obnovou fasády obchodního domu do přibližně původní podoby. Došlo také na celkovou rekonstrukci věnce výkladních skříní. Po této rekonstrukci vypadala Ostravica opravdu velmi dobře.

Jenže i Bitomský zjistil, že tudy mu pšenka nepokvete. Starý model, kdy celý obchodní dům byl plný textilu, který nikdo nekupoval, byl neúnosný. Ředitelka Teličková bránila původní stav a docházelo k neshodám. Navíc, z ekonomických výsledků obchodu se sponzorovalo fotbalové mužstvo Štěpánkovic. Zřejmě došlo k rozhodnutí, Ostravice se zbavit. Dohoda byla uzavřena s podnikatelem Kamilem Kolkem (počátkem r. 2000, pozn. red.).

Převzetí proběhlo podivným způsobem. To spočívalo v tom, že veškeré dosavadní účetnictví nebylo k ničemu. K Ostravici přijížděly nákladní Avie a do nich se bez ladu a skladu házelo veškeré zboží, které v té době bylo v regálech a skladech. Navzdory tomu, že tři čtvrtiny nebyly dodavatelům proplaceny. Podle nepotvrzených údajů to činilo něco přes milion korun.

Toto zboží se následně prodávalo v nějakém obskurdním obchodě v Kravařích a také ve „slevovém“ poschodí obchodního domu Breda Opava. Ředitelka Teličková dostala hodinovou výpověď. Následovaly prodavačky, tu s malým, tu s žádným odstupným.

Na ředitelku si hrála Jitka Müllerová, v té době Kolková snoubenka. Zaměstnancům byly sníženy pracovní úvazky na polovinu. Údajně, z finančních důvodů. Následovala úprava interieru. Navzdory památkářům.

V pátek 7. dubna 2000 dopoledne došlo v nárožní budově ke zřícení stropů a jako neuvěřitelným zázrakem se nikomu nic nestalo, neboť dělníci odešli krátce předtím na svačinu a sutiny se naštěstí neprobořily až do spodních dvou pater, kde se v tu chvíli nacházeli zaměstnanci a zákazníci. Příčinou havárie byly načerno a neodborně prováděné stavební úpravy, konkrétně vybourání nosné zdi. Narušenou statiku budovy se podařilo stabilizovat, nešťastná událost však znamenala uzavření a definitivní konec Módního domu Ostravica-Textilia.

Ale pokračujme ve výprávění dobového svědka: „Obchodní politika Kolka byla taková, že pronajímal plochu jednotlivým prodejcům. Pokud někdo v termínu nezaplatil, zabavovalo se mu zboží. Tak se stalo, že v jedné malé místnosti v opavském obchodním domě Breda byly až po strop regály plné prezervativů.

Ve snaze o co největší rozšíření obchodní plochy došlo k neuváženým stavebním úpravám a následné havárii. Obchodní zařízení firem, které nebyly schopné platit se demontovalo a odváželo, z části do Opavy, některé se skladovalo v prostorách bývalé pánské módy.

Potom, co Kolek své obchodní aktivity ukončil, dal lhůtu, dosud fungujícím firmám na demontáž a odvoz obchodního zařízení. To se podařilo jen některým z nich.

Po vyklizení obchodního zařízení následovala demontáž všeho, co se dalo zpeněžit. Radiátory, rozvodné skříně, osvětlovací tělesa, flexkami se uřezávaly mosazné kliky na oknech. Jako poslední se ztrhávaly koberce.

Diskuze | 3 příspěvky (poslední 26. 4. 2017, 23:19)