Kolotoč se točí v ostravské opeře. A pořádně skřípe!

17. 4. 2008, 14:21 | Kultura > Divadlo | Lukáš Drlík, foto Josef Hradil (NDM)

Opera Václava Trojana Kolotoč se vrátila na jeviště. Kvůli velké náročnosti na provedení, zejména na rozsah dětských rolí, Kolotoč téměř 50 let žádné divadlo nikde na světě neuvedlo. Až nyní Národní divadlo moravskoslezské předvádí geniální Trojanovu hudbu v precizním hudebním nastudování a slabé režii.

Václav Trojan dokončil práci na opeře Kolotoč v roce 1940. Krátce nato uvedl rozhlas první obraz opery. Hudba okamžitě upoutala posluchače i kritiku a přinesla skladateli nejedno ocenění. Na divadelní scénu se však Kolotoč dostal podstatně později, teprve v roce 1960 v Ostravě. Po dvě sezóny mohli diváci sledovat pohádkový příběh dětí, které usnou na Kolotoči a ve snu prožijí dobrodružství v dalekých krajích, kde je ochraňuje Měsíc. Inscenaci divadlo dokonce předvedlo na festivalu Pražské jaro. Pak jakoby se po Kolotoči zem slehla. Teprve nyní se Kolotoč vrací zpět a opět v Ostravě.

Opera NDM uvedením Kolotoče pokračuje ve svém dlouhodobém záměru uvádět méně známé operní klenoty. Pro Kolotoč platí příměr o klenotu jednoznačně. Trojanova hudba je přímo geniální, najdeme v ní ozvuky nejednoho hudebního stylu, inspiraci nejedním Trojanovým předchůdcem. Však jí také tvůrci inscenace na předpremiérové tiskové konferenci přirovnali k učebnici hudební skladby. Neméně tak, jako je krásná, je však také technicky náročná. Dirigent představení a sbormistr operního sboru NDM Jurij Galatenko (v opeře dirigoval např. Aitnu a Ngoa-É) vede orchestr k preciznímu výkonu. Nechává vyniknout krásu Trojanovy hudby v plné síle. Jediná chyba – občas by mohl ubrat na dynamice orchestru, protože v několika místech orchestr výrazně ční nad zpívanými sólovými party.

Výbornou práci odvedla Lenka Živocká, sbormistryně Operního studia NDM. Deset měsíců intenzivní práce s dětmi na jejich přípravě pro náročné party končí úspěchem. Dětský sbor i dětští sólisté zvládají své role v rámci svých možností pěvecky i herecky výborně. Také za to sklízí zasloužený potlesk. Úspěch dětí naštěstí nekazí ani špatně fungující mikroporty, které mají dětský hlas zvýraznit.

Rolí pro dospělé je v Kolotoči jen několik. Dějově významnou rolí je Měsíc, který ztvárňují současně operní zpěvák a činoherec nebo operetní herec. První představení odehrály dvojice Juraj Čiernik – Pavel Liška a Václav Živný – David Viktora. Dokonale sehraná je pouze dvojice Čiernik – Liška, která působí skutečně jako jedna postava. Čiernik debutoval v NDM v drobné roli Lokaje v opeře Ariadna na Naxu. Svým medovým basem je pro roli Měsíce přímo předurčen. Technicky výborný výkon doplňuje skvělým herectvím a mimikou. Dvojice Živný – Viktora není příliš sehraná, místo jedné zdvojené postavy měsíce vzniká dojem měsíců dvou. Rytmizovanou řeč v 1. obrazu jen odříkají bez potřebné hlasové modulace, čímž zaniká význam sdělených slov.

Role Kolotoče není dějovým rozsahem výrazná, její technická náročnost je však ohromná. Hostující Alexandra Polarczyk zpívá i ty nejvyšší tóny silným hlasem lehce a čistě. Radostná herecká gesta dávají „jejímu“ Kolotoči upřímný a pohádkový náboj. Po postavě služky Růženy v opeře Cosi fan tutte je role Kolotoče další výrazný výkon Polraczyk, která hostuje v NDM dlouhodobě (např. Kuchtík / Rusalka, Lenio / Řecké pašije). Zuzana Marková je v roli Kolotoče protikladem Alexandry Polarczyk. Zaostává za ní nejen škálou hereckých gest, ale především technicky. Její hlas často zaniká, ve výškách zní pod tón. Je neuvěřitelné, že je to táž pěvkyně, která dobře předvedla Zerlinu v Donu Giovannim.

Nejslabší složkou inscenace je režie. Luděk Golat, ředitel a dřívější šéf opery NDM, ve svých režiích (např. Rusalka, Madama Butterfly, Jakobín, Macbeth) má dobré nápady, ale jakoby je nedokázal dotáhnout do konce, nedokáže je tzv. prodat publiku. V Kolotoči dokonce Golat výrazně zaostává za svými předchozími režijními pracemi. Celkově inscenace působí, jako kdyby byla nedozkoušená. Režijní koncepce je nevyvážená, skutečně dobrá místa střídají místa slabá. Vůbec nejslabším okamžikem je „zpomalený průvod“ desítek postav v 5. obrazu (obdobný průvod je i v 2. dějství Rusalky). Během více jak šestiminutové orchestrální pasáže projde dav lidí jeden po druhém přes přízemí sálu a jeviště. Výjev začne po několika málo vteřinách nudit. Nevydařený je i vtípek ve finále opery, a to citace notoricky známého zvolání „Hynku! Viléme! Jarmilo!“ z Máchova Máje.

Naopak dobré nápady zužitkoval Golat ve 4. obrazu – indické džungli. Děvčata coby podrážděné šelmy vystupují přímo z řad diváků, na jevišti se objevuje autíčko na dálkové ovládání – hravý prvek, který děj skvěle oživí. Pohádkově krásná je i stylizovaná postava velkého bílého slona.

Rozporuplná je režijní koncepce role Měsíce. Postava je násilně rozdělená do dvou postav – operního pěvce a činoherce nebo operetního herce – spojených k sobě zády. Nástup Měsíce ve stylu rapu nebo techna je více než žalostný. Poetická role Měsíce se tak zcela rozplývá. Naštěstí dvojice Čiernik – Liška je, oproti dvojici Živný – Viktora, dvojicí výborných komiků a nástup Měsíce na scénu ztvární komicky.

Nepříliš vydařená je výtvarná složka inscenace. Na scéně Jaroslava Maliny, stálého spolupracovníka režiséra Golata, stojí pohádkově krásný kolotoč stísněně uprostřed lesklých kovových konstrukcí. Těch konstrukcí, které byly základem scény v inscenacích oper Kouzelná flétna a Opera z pouti. Konstrukce navíc prostor jeviště zbytečně zužují. Kostýmy z dílny Heleny Anýžové, která s L. Golatem spolupracuje také pravidelně, postrádají jasné výtvarné odlišení jednotlivých prostředí. Kostýmy jsou směsicí v podstatě civilního oblečení, divák si tak musí domyslet, že to, co vidí, jsou například klokani.

Je dobře, že se opera Kolotoč vrátila na divadelní jeviště. Byla by škoda, pokud by tak úžasná hudba s krásným příběhem upadla v zapomnění. Návrat Kolotoče provází výborné hudební nastudování a převážně výborné pěvecké výkony. Bohužel však také slabá režijní a výtvarná koncepce. Kvůli nim má ostravská opera po sérii skvělých inscenací jednu nekvalitní. Škoda, že je to právě Kolotoč.

Václav Trojan: Kolotoč
Národní divadlo moravskoslezské, premiéra 5. dubna 2008
Režie Luděk Golat
Dirigent Jurij Galatenko
Hrají Alexandra Polarczyk j. h. / Zuzana Marková j. h. (Kolotoč); Juraj Čiernik j. h. nebo Václav Živný a Pavel Liška nebo David Viktora (Měsíc); Alena Karkošková j. h. / Nikol Vašinová j. h. (Hoch na autu); Veronika Dohnalová j. h. / Natalie Podškubková j. h. (Hoch na aeroplanu); Natalie Doležalová j. h. / Lucie Juráková j. h. (Hoch na koni); Petra Kovářová j. h. / Tereza Vašutová j. h. (Děvčátko na kachničce) aj.
Hodnocení 40 %

Diskuze | 3 příspěvky (poslední 19. 4. 2008, 19:45)