Zaostřeno na: Erik Truffaz a WWW

Předposlední díl recenzí desek hvězd letošních Colours

7. 7. 2010, 0:04 | Kultura > Hudba | Ondřej Stratilík

Až do 14. července vám každou středu přinášíme články, kde postupně představíme čtyři domácí a čtyři zahraniční kapely, které mají venku kvalitní album a budou podle nás patřit k tahákům Colours of Ostrava 2010. Dnes se podíváme na aktuální desky nezařaditelného trumpetisty Erika Truffaze a nezastavitelného českého zjevení WWW.

Erik Truffaz & Sly Johnson: Paris
EMI, 2008

Erik Truffaz & Sly Johnson: Paris

Letos padesátiletý francouzský trumpetista Erik Truffaz začal s kapelami hrát už coby puberťák ve chvíli, kdy se dostal do spárů nahrávek Milese Davise. Od té doby si prošel dlouhou cestou a stejně jako americký jazzový velikán přičichl k mnoha žánrům. Nejvíc se mu ale povedla kombinace s elektronickými efekty a beaty.

Od nich se sice ve svém aktuálním triptychu Rendez-Vous, složeného z disků Paris, Benares a Mexico, odpoutal, ale jen naoko. Elektronice zůstal věrný. I když její inteligentní a ne tolik zřetelné odnoži. A každou nahrávku vytvořil v dané zemi s tamějšími umělci. Pro projekt Paris si vybral hlasového ekvilibristu Sly Johnsona.

Tenhle kouzelník z projektu Saian Suppa Crew působí jako mladší Bobby McFerrin. Avšak s mnohem čerstvějším pohledem na věc. Jeho orgie ze všeho nejvíce připomínající indiánské zpěvy u ohně dokresluje jako šlehající plameny Truffazova trumpeta. Vše v rámci strohé definice minimalismu.

Při živé prezentaci projektu Paris se oba hudebníci navíc obklopují i bubeníkem Philippem Garciou. Ten hlasové a žesťové exhibici dodává taneční odér vonící po pomalejších beatech a hutné atmosféře. Na Colours zahrají v pátek večer.

WWW: Tanec sekyr
Bigg Boss, 2009

WWW: Tanec sekyr

Hip-hopový projekt pro náročné WWW se kolem české verze tohoto žánru obtáčí už skoro dvacet let. Ale debutové album Neurobeat vydal až v roce 2006. A stejně nadšené reakce si vysloužila i jejich druhá deska Tanec sekyr. Narozdíl od všech ostatních hip-hopových projektů totiž dokážou reflektovat čerstvé hudební tahanice.

Surrealistické české texty působící jako mantry zběhlých mnichů, za něž je fanoušci nabubřelých rapperů v hokejových dresech nemůžou cítit, zapichují jako použitá párátka do tanečních podkladů. Ty se pohybují v mnoha tempových osnovách. Od industriálního dubstepu naočkovaného elektronickými ruchy až po experimentální orgie analogových a digitálních efektů propojených třeba se zdevastovaným zvukem harmoniky.

WWW působí jako ojedinělý úkaz nejen v českém, ale i v evropském hip hopu. Podobně surový a novátorský přístup ke zprofanovanému žánru nezkouší nikdo. Jak funguje jejich skládačka v živém provedení, zjistíme na Colours v sobotu nad ránem. Skvěle vybraný čas pro kapelu, pro niž je tma hudební nástroj.

Diskuze | 1 příspěvek (poslední 7. 7. 2010, 15:49)