Zaostřeno na: Jaga Jazzist a Al-Yaman
První díl seriálu recenzí desek hvězd Colours of Ostrava 2010
23. 6. 2010, 8:35 | Kultura > Hudba | Ondřej Stratilík
Do zahájení devátého ročníku Colours of Ostrava zbývají čtyři středy. V nich postupně představíme čtyři domácí a čtyři zahraniční kapely, které mají venku kvalitní album a budou podle nás patřit k tahákům festivalu. Dnes se podíváme na aktuální desky Jaga Jazzist a v Česku usazených Al-Yaman.
Jaga Jazzist: One-Armed Bandit
Ninja Tune, 2010
Jaga Jazzist: One-Armed Bandit
Druhým zástupcem londýnské stáje Ninja Tune, který se ocitne na Colours (první přijeli samotní zakladatelé značky Coldcut), je norský ansámbl Jaga Jazzist. Kapela o velikosti menšího orchestru si prošla překotným vývojem, kdy se od prvotní fascinace elektronickými beaty zamyslela, vypnula pojistky a v roce 2005 ochromila svět albem What We Must nabitým silnými instrumentálními melodiemi.
Touhle cestou pokračují i na letošní desce One-Armed Bandit. Zacházejí ale mnohem dál a místo melodií častěji experimentují. I kvůli tomu tak současné album za předchůdcem trochu klopýtá. Tam, kde se na What We Must jevil jako nejúčelnější minimalismus, je na novém „banditovi“ někdy až zbytečně „přeplněno“ nástroji. A při svých exhibicích zabíjejí nejen melodickou linku, ale někdy i dlouho budovanou atmosféru skladby.
To však nic nemění na tom, že pokud by někdo sestavil žebříček nejlépe živě hrajících kapel světa, Jaga Jazzist by se umístili v první pětce. Energií a pozitivní atmosférou nabité koncerty proběhly už i u nás. A i na Colours se kromě nezapomenutelného zážitku můžeme těšit na hity, s nimiž bude kapela spojena až do úplného konce.
Al-Yaman: Insanyya
Indies Scope, 2010
Al-Yaman: Insanyya
Pokud vloni přijali roli české hvězdy taneční worldmusic Ostraváci Evolution Dejavu, padá letos tahle role na projekt Al-Yaman v čele s arabskou vokalistkou Ashwaq. Letošní album Insanyya dává tušit, že tancovačka by to mohla být solidní.
Kapela totiž vsadila na přímočaré elektronické efekty a taneční konstrukce. Ty obalila do pálivé orientální omáčky z malých nástrojů a perkusí. Aby to však bylo ještě složitější, všechno se ukrývá pod hávem arabského vokálu. Ten má v hudbě skupiny Al-Yaman hlavní slovo.
Orientální taneční hudba je asi to správné přirovnání k tvorbě kapely. Kdo chce, může jen poslouchat, ostatní se můžou klidně oddávat taneční energii podpořené syntetickými efekty. Žádná divočina, ale příjemný bodanec žihadlem.
Diskuze | 1 příspěvek (poslední 12. 7. 2010, 21:11)
