OstravaBlog

Zaostřeno na: José James a Gang Ala Basta

30. 6. 2010, 2:00 | Kultura > Hudba | Ondřej Stratilík

Až do 14. července vám každou středu přinášíme články, kde postupně představíme čtyři domácí a čtyři zahraniční kapely, které mají venku kvalitní album a budou podle nás patřit k tahákům Colours of Ostrava 2010. Dnes se podíváme na aktuální desky jemného newyorského mága Josého Jamese a domácí úderky Gang Ala Basta.

José James: Blackmagic

Jeden ze svých největších triumfů odkryjí Colours hned první den. Speciální New York City Stage pokřtí jazzový zpěvák hip-hopové generace José James. Pořadatelé jej pravděpodobně pozvali jako nástupce loňského šoku pod taktovkou Jamieho Culluma. Ale i když jde José podobnou cestou, tedy zpřístupňování klubového jazzu běžným posluchačům, zvolil si sofistikovanější a ne tak jednoduše přístupnou trasu.

Pro představu stačí říct jméno producenta, který mu pomáhal s deskou Blackmagic: mistr abstraktního hip hopu Flying Lotus. Ten se sice vydováděl jen v několika beatových konstrukcích, ale své razítko vrazil do Jamesových melodií hodně hluboko. I v momentech, které patří jen klavíru a jemně znějícímu vokálu, je znát kdesi za tlustou stěnou odbíjející rytmus.

A co teprve skladby, které rozbroušené beaty neschovávají. José James mezi nimi navíc kličkuje s grácií krasobruslařů a ještě se přitom stíhá usmívat na dívky u přijímačů. S noblesou Oldřicha Nového a skromností čerstvého přistěhovalce ve městě. José svou muzikou vykresluje vlastní osobnost. A jazz tak dostává další impuls.

Zatímco se budete u Blackmagicu radovat z krásné jednoduchosti, můžete psát oslavné dopisy pořadatelům Colours, že tu takovou osobnost přitáhli.

Gang Ala Basta: Life Is Pretty Much…

Třetí deska téhle domácí kapely, která kdysi koketovala s promyšlenější taneční elektronikou, je spíše ve znamení vyklízení dosažených pozic. Se zpěvačkou Natálii Kocáb se posunuli k mělkému popu, ale ještě stále se alespoň jedním drápkem drží alternativnější stěny.

Hlavní potíž kapely je za mikrofonem. Life Is Pretty Much… obsahuje povedené melodie s řadou do tance nutících momentů, jenže všechno to pohřbívá zpěvačka. Svým tuctovým hlasem utápí písničky do nezapamatovatelného průměru.

Živá tvář kapely Gang Ala Basta je ale jiná. Davu pod pódiem pokaždé nabízejí tuny energie vycházející ze stručných konstrukcí. Ty se na albu bohužel ztrácejí v řadě kudrlinek. Až na stagei vylezou v plné kráse.

Diskuze | zatím žádný příspěvek

---