Aaltova příroda v Domě umění

9. ročník mezinárodního festivalu architektury, designu a umění Archikultura 2017

2. 6. 2017, 9:54 | Kultura > Ostatní | (rem), Čchen-jü Ťiou, překlad Radovan Charvát, foto Vladimír Šulc

Výstava díla architekta Alvara Aalta s podtitulem Úloha lidové tradice v japonském a finském stavitelství v díle Alvara Aalta ve 30. letech minulého století zítra v ostravském Domě umění končí. Jako pozvánku na poslední chvíli přinášíme fotoreportáž Vladimíra Šulce doplněnou o text Čchen-jü Ťioa, spoluautora výstavy.

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Úloha lidové tradice v japonském a finském stavitelství v díle Alvara Aalta ve 30. letech minulého století

Alvar Aalto (1898-1976) patří ke skupině těch nejvýznamnějších tvůrců moderního architektury a umění 20. století, jejichž filozofie nahlížení na svět a myšlenky ovlivňující kvalitu životního prostoru skrze oblast současné architektury jsou stále hmatatelné a aktuální.

Ostravskou výstavu „od nuly“ připraví Kabinet architektury ve spolupráci s GVUO a Universitou Aalto v Espoo ve Finsku. Expozice se mimo jiné zaměří na málo známou a ke škodě milovníků architektury a umění zatím opomíjenou „epizodu“, která významně ovlivnila tvorbu Aalta, a formou výstavy bude v Ostravě prezentována vůbec poprvé. Prezentaci této výstavy se Ostrava připojí k městům a institucím ve světě, které si připomenou 40. výročí od úmrtí tohoto velikána. Ostrava se ocitne v této vybrané společnosti a přispěje tak ke svému zviditelnění v celoevropském kontextu. V této souvislosti je třeba připomenout, že téměř souběžně se bude konat velkolepá výstava o životě a tvorbě Alvara Aalta v Paříži.

V naší epoše, kdy výrobě vládne standardizace, je třeba připustit, že formalismus je vysoce nehumánní záležitost. Standardizovaný projekt by neměl být konečným produktem; naopak, měl by být vytvořen tak, aby jeho tvar mohla dokončit a zdokonalit lidská ruka, a to za využití všech individuálních zákonů, jež ji vedou […]. Existuje civilizace, která v řemeslné fázi vývoje prokázala v tomto ohledu vysoký cit a porozumění pro práci individua. Mám na mysli jisté aspekty japonské kultury, která přes své omezené prvotní materiály a formy umožnila člověku bez ustání mistrně variovat a každodenně vytvářet nové kombinace.

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Myšlenky a ideály tradiční japonské architektury a finského lidového stavebnictví hrály v rané životní dráze mistrného finského architekta Alvara Aalta (1898-1976) důležitou roli. Už záhy odmítal historizující a funkcionalistické přístupy k designu a zasazoval se o humánnější architektonickou syntézu odpovídající fyzickým a psychologickým potřebám lidí ve třicátých letech. Aaltova syntetická a vyzrálá díla tohoto období jasně dokládají jeho schopnost vyslovovat se metaforicky k přírodě a vnímat požadavky lidských smyslů při interpretaci vytříbeného estetismu japonské architektury a forem finských lidových staveb. Tato výstava, první svého druhu, detailně zkoumá roli japonské a finské lidové tradice stavitelství ve vyzrálém architektonickém díle Alvara Aalta a odhaluje příčiny jeho úspěchu, jak se z Aalta stal Aalto – velký mistr a architekt, jenž dokázal přijetím inspirující estetiky cizí i domorodé tradice zlidštit moderní architekturu.

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Ve 30. letech se u Aalta projevil velký zájem o tradiční japonskou architekturu. Měl k tomu dva zásadní důvody: prvním bylo poválečné šíření japonské kultury po celém světě, druhým pak přátelství Aaltovy rodiny s japonským velvyslancem Hakotaro Ičikavou a jeho ženou Kajoko. Ačkoli Aalto Japonsko nikdy nenavštívil, nadace Alvara Aalta dodnes uchovává jeho sbírku knih o japonském umění a architektuře, jež poskytuje jasné svědectví o Aaltově pohledu na Japonsko. Je mezi nimi původní dílo 華道三十六家選 (Třicet šest prací o japonské květinové úpravě) z roku 1934, jež Aaltovi obdrželi přímo od rodiny velvyslance, a svazek The Japanese House and Garden (Japonský obytný dům a zahrada) od Tecuro Jošidy z roku 1935, které Aaltovi bezpochyby poskytly nanejvýš kultivovaný úvod do japonské architektury domů a zahrad.

Aalto, inspirován moderními interpretacemi a propagací japonské stavební tradice, zcela propadl finským lidovým stavbám ze sklonku 30. let. Přestože nebylo snadné objasnit, jak Aalto pohlížel na finské tradiční lidové stavebnictví, starší studie uváděly, že úrodnou půdou pro Aaltovo porozumění domácí tradici mohly být stavební formy a prostory karelských vesnic a přírodního muzea Seurasaari. Dnes se však na základě určitých podobností v lidové stavební tradici Japonska a Finska ukazuje, že Aaltovu interpretaci vlastní domácí stavební kultury ovlivnily především přejatá japonská ideologie a esteticismus. Vyzrálé Aaltovo dílo 30. let je proto smíšenou interpretací japonské a finské stavitelské kultury.

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Výstava představuje nejen Aaltovy hlavní projekty z 30. let, ale i jeho důležitá díla z 20. let. Jejím cílem je podtrhnout významné změny a vývoj Aaltovy filozofie v přístupu k architektuře a designu. Předvádí rovněž vybrané obrázky z Aaltových studií japonské architektury a klíčové dokumenty dokládající jeho vnímání finské lidové architektury s poukazem na analogii mezi Aaltovým pohledem a jeho prezentací lidové stavitelské tradice v Japonsku a Finsku. Dvě nejvýznamnější ukázky syntézy přejatých myšlenek a vzorů představuje Aaltův návrh vlastního domu a studia Munkkiniemi (1936) a vila Mairea (1939).

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Významné posuny v pojetí Aaltových děl v rozmezí 20. a 30. let opět potvrzují, že Aalto do značné míry přebíral podněty z japonského a finského tradičního lidového stavitelství. Dokládají změny v Aaltově přístupu k designu a vývoj jeho filozofie: Aalto začal nově pohlížet na moderní architektonický design a přebíral a podřídil se tradici a přírodnímu prostředí. Inspirující tradice a metafora přírody, jež Aalto nacházel v japonské architektuře a finském lidovém stavitelství, by mohly být potvrzením jeho rozšířených koncepcí racionalismu a funkcionalismu: Aaltovi šlo o humanizaci moderní architektury s přihlédnutím k fyzickým i psychologickým potřebám lidských bytostí. Přijatým japonským esteticismem a náklonnosti k primitivní domorodé kultuře nenapodoboval jen převzaté stavební formy, ale usiloval i o vytvoření vlastní finské tradice v souladu s přírodou.

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Aaltova příroda v Domě umění / foto (c) Vladimír Šulc

Dům umění, Ostrava (GVUO) / 12. 4. – 4. 6. 2017 / vernisáž 11. 4. 2017

Výstava představuje nejen Aaltovy hlavní projekty z 30. let, ale i jeho důležitá díla z 20. let. Jejím cílem je podtrhnout významné změny a vývoj Aaltovy filozofie v přístupu k architektuře a designu. Uvádí rovněž vybrané obrázky a fotografie z Aaltových studií japonské architektury a klíčové dokumenty dokládající jeho vnímání finské lidové architektury s poukazem na analogii mezi Aaltovým pohledem a jeho prezentací lidové stavitelské tradice v Japonsku a Finsku. Dvě nejvýznamnější ukázky syntézy přejatých myšlenek a vzorů představuje Aaltův návrh vlastního domu a studia Munkkiniemi (1936) a vila Mairea (1939).

autoři výstavy: Čchen-jü Ťiou (Chiu, Chen-Yu), Juhani Pallasmaa, Aino Niskanenová / Aalto University
kurátoři a producenti výstavy: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec / Kabinet architektury

Diskuze | zatím žádný příspěvek