OstravaBlog.cz | Kultura > Ostatní - Městská galerie – stanovisko občanského sdružení Kunsthalle Ostrava

Městská galerie – stanovisko občanského sdružení Kunsthalle Ostrava

Stanovisko ve věci záměru města Ostravy zřídit městskou galerii v objektu Trojhalí a aule Gong

5. 12. 2012, 10:42 | Kultura > Ostatní | tisková zpráva (Kunsthalle Ostrava, o.s.)

Občanské sdružení Kunsthalle Ostrava ve svém dlouhodobém úsilí o vznik městské galerie navazuje na četné aktivity uskutečňované se stejným cílem od počátku 90. let min. století. Členové sdružení reprezentují širokou řadu ostravských výtvarných umělců, teoretiků, kurátorů, architektů, fotografů, uměleckých pedagogů, uměnímilovné veřejnosti.

Ve čtvrtek 30. 11. 2012 se naše sdružení prostřednictvím zprávy ČTK dozvědělo, že magistrát města Ostravy prosazuje vznik městské galerie v objektu Trojhalí a Gongu, na základě organizační struktury, zcela odporující samotnému názvu městská galerie . Jsme velice rádi, že po dvaceti letech se obyvatelé Ostravy dočkají nové kulturní instituce, avšak tuto vizi považujeme za nesprávnou. Vzhledem k tomu, že vznik instituce městské galerie byl schválen v červnu 2012 zastupitelstvem města Ostravy na základě žádosti našeho sdružení o vznik této instituce, dovolujeme si níže uvést ve stručných bodech a co nejpřehledněji postoj našeho sdružení k záměru města vložit ročně řádově 10 milionů korun do Zájmového sdružení právnických osob Trojhalí, které by provozovalo galerii v Trojhalí, potažmo v aule Gong. Přílohou také zasíláme stanoviska několika uznávaných českých kurátorů a teoretiků umění k danému projektu.

(Poznámka: projekt Trojhalí by měl být schválen dne 5.12.2012 na zastupitelstvu města Ostravy s tím, že jej doporučila ke schválení Rada města Ostravy. )

1)  V důvodové zprávě, která na závěr doporučuje zastupitelům hlasovat pro projekt Trojhalí, není sděleno, z jakého důvodu nechce město zřídit městskou galerii jako příspěvkovou organizaci města Ostravy. Vzhledem ke kalkulované částce řádově 10 milionů korun ročně, která není malá, by bylo vhodné, aby město řádně veřejnosti vysvětlilo, proč odmítá zřídit příspěvkovou organizaci tohoto typu, věnovanou výtvarnému umění a vizuální kultuře, zatímco pro jiné umělecké obory (divadlo, hudba) takovéto příspěvkové organizace zřizuje. Navíc drtivá většina městských galerií v ČR má tuto právní formu, která je časem prověřená, představuje jistý základ, na němž lze založit novou instituci uvedeného zaměření. Naopak zájmové sdružení právnických osob Trojhalí ( který tvoří VÍTKOVICE, a.s.,  zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE, Statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj), má své funkce a zájmy příliš široké, než aby mohlo efektivně a nezávisle provozovat městskou galerii.

2) V důvodové zprávě se počítá s tím, že Statutární město Ostrava vloží ročně do městské galerie řádově 10 milionů korun ročně. Rozpočet v takové částce připravilo naše sdružení jako podklad pro městské orgány a jako námět ke zřízení příspěvkové organizace. Jedná se o maximální částku, za kterou může pohodlně fungovat instituce městské galerie jako příspěvkové organizace včetně personálních nákladů a nákladů na provoz.

3) Nespornou výhodou příspěvkové organizace je transparentnost a garance otevřeného výběrového řízení na ředitele takové instituce, které je dle našeho názoru samozřejmou nutností. Projekt Trojhalí toto negarantuje, s transparentním výběrovým řízením se v něm nepočítá.

4) Jak jsme již napsali, příspěvková organizace garantuje, že bude vypsáno transparentní výběrové řízení, do kterého se mohou přihlásit špičkoví umělečtí manažeři a kurátoři, jichž je v ČR celá řada. Město si tak může vybrat opravdu ty nejlepší a tyto osobnosti pak budou garantovat mimořádnou kvalitu této instituce. K tomu musíme poznamenat, že činnost městské galerie v podobě by měla být garantována kromě ředitele, odpovědného za provoz a program, uměleckou radou, složenou z předních českých i zahraničních kurátorů, historiků i teoretiků umění a umělců samotných. Patřičný důraz na odbornou stránku vedení galerie by měl být zárukou, aby se program městské galerie nestal provinčním a aby přinášel patřičné ideové podněty pro rozvoj zdejšího kulturního a uměleckého prostředí. Nikým nedoporučená a neurčená osoba ve vedení takové instituce nemůže být zárukou jejího dobrého fungování.

5) Vedením městské galerie musí být pověřen zkušený a osvědčený kurátor s kontakty u nás i v zahraničí, se schopností určit a naplnit promyšlenou a věrohodnou dramaturgii. Objektivně a bez osobní předpojatosti lze konstatovat, že umělecká ředitelka navržená v projektu Trojhalí nemá žádné zkušenosti s řízením galerijního provozu.

6) Prostor Trojhalí nebude pro výstavní činnost městské galerie vhodný. Výstavní prostory typu městské galerie musí splňovat přísné podmínky nejen co se týče teploty, ale také vlhkosti, patřičného osvětlení prostoru a bezpečnosti. Trojhalí je koncipováno jako "zastřešené náměstí" bez topení a klimatizace, tudíž negarantuje zásadní podmínku provozu profesionální městské galerie. Bohužel ani výstavní prostor v aule Gong neposkytuje ideální prostory – výstavní plocha je pouze 1000 m2 oproti požadovaným 2000m2. Objekt Gong je víceúčelový, což v tomto případě nedává do budoucna ideální a obvyklé podmínky adekvátní zřizované instituci. Otázkou je, že vzhledem k avizovanému pronájmu výstavních prostor v aule Gong za 3,3 milionu korun ročně by nebylo možné získat v Ostravě i jiné prostory pro provoz městské galerie, které budou pro tento typ instituce vhodnější.

7) Velmi diskutabilní až nepřijatelný je pro nás je návrh v projektu Trojhalí, aby měla část výstav prodejní charakter. Tento koncept může významnou měrou narušit nezávislost této instituce v oblasti koncepce výstavního plánu i samotného ekonomického fungování veřejné instituce, jejímž úkolem není přinášet finanční zisk, ale vzdělávat a seznamovat veřejnost se současným výtvarným uměním.

8) Projekt Trojhalí hovoří o evropských uměleckých akcích, přesto v projektu neuvádí žádnou zahraniční instituci, se kterou by spolupracovalo (viz posudek O.M.Urban).

9) V důvodové zprávě, kterou zastupitelé dostali a na základě níž se bude dne 5.12. 2012 hlasovat, je zásadní dezinformace – uvádí se, že o.s.Kunsthalle prosazuje vznik městské galerie v kompresorovně dolu Hlubina. Tento údaj není pravdivý. O.s. Kunsthallle se na schůzce s městem dne 13.11.2012 k této věci vyjádřilo ve smyslu, že vize městské galerie v kompresorovně není aktuální z důvodu, že na její rekonstrukci nezískala Dolní oblast Vítkovice požadovanou evropskou dotaci. Na dané schůzce jsme navrhli jiné alternativy - podrobnosti viz přiložený zápis. Z tohoto důvodu nechápeme, proč se v materiálu, který jste nyní dostali, objevil pouze projekt kompresorovny, který jsme označili za nereálný. Materiál, který jste nyní dostali (Příloha č.2 Žádost Kunsthalle Ostrava), je z května 2012 a byl schválen Zastupitelstvem města Ostravy v červnu 2012. V té době ještě nebyl znám výsledek dotace DOV. Materiál nebyl aktualizován na základě schůzky ze dne 13.11.2012 a nebyl s námi ani konzultován. O tom, že byl tento materiál zaslán znovu zastupitelstvu k jednání v nezměněné podobě, jsme k dnešnímu dni nebyli městem informováni.

Na závěr chceme podotknout, že o.s. Kunsthalle od června 2012, kdy byla schválena žádost našeho sdružení o vznik městské galerie v Ostravě, několikrát vyzývalo město k tomu, aby vytvořilo pracovní skupinu a konzultovalo vznik této instituce s odbornou veřejností, včetně odborníků na provoz městských galerií z jiných měst ČR. Bohužel taková pracovní skupina nikdy nevznikla. O.s. Kunsthalle od počátku deklarovalo, že městskou galerii neprosazuje proto, aby ji pak samo za městské peníze spravovalo, naopak celých 20 let, co se daný projekt v Ostravě prosazuje, nám šlo o to, aby byla zřízena příspěvková organizace městské galerie a bylo vypsáno transparentní výběrové řízení na ředitele a kurátory, které jedině může garantovat maximální kvalitu takového projektu a jeho transparentní řízení i fungování.

Za výkonný výbor o.s Kunsthalle Ostrava
Martin Klimeš, jednatel o.s. Kunshalle,
Martin Mikolášek, kurátor Galerie Dole
Jiří Martuška, výtvarník a kurátor
Ilona Rozehnalová, ředitelka klubu Fiducia
Milena Vitoulová, architektka České komory architektů
Zbyněk Janáček – děkan Fakulty umění Ostravské univerzity
Martin Strakoš, historik architektury
Jiří Surůvka, výtvarník
Radim Václavík, architekt
Milan Weber, kurátor galerie Sokolská 26

Reklama