Ostravské dělnické kolonie potřetí
6. 6. 2016, 13:52 | Kultura > Ostatní | (rem), citace a reprofoto z publikace Ostravské dělnické kolonie III., Archiv města Ostravy, Werner Ullmann (současný stav)
Třetím svazkem publikační řady Ostravské dělnické kolonie se uzavírá šestiletý badatelský projekt Centra pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, na němž se v letech 2010–2015 pod vedením Martina Jemelky podílelo devatenáct autorů z řad studentů historie FF OU v Ostravě, ostravských archivářů a dalších badatelů. Poslední svazek s podtitulem Závodní kolonie Vítkovických železáren a dalších průmyslových podniků přináší informace o devětadvaceti podnikových koloniích Vítkovických železáren na území továrního města Vítkovice a sousedních obcích, ale rovněž o dělnických, mistrovských a úřednických koloniích ostravských průmyslových závodů ve výrobním segmentu těžké chemie, keramického průmyslu a dopravy.
Na více než 800 stranách je věnována pozornost vzorovým příkladům meziválečné a protektorátní podnikové výstavby (Jubilejní kolonie Vítkovických železáren, Šídlovec), mediálně proskribovaným sídlištím z řad současných sociálně exkluzivních lokalit (Bedřiška, Přednádraží), ale i téměř zapomenutým podnikovým koloniím v Hrušově a Zábřehu nad Odrou. Také v posledním svazku byl zájem autorů upřen k co možná nejpreciznějšímu vytyčení základních prostorových, stavebně-historických, populačních, urbánních a společenských souřadnic jednotlivých závodních kolonií.
Zvláštní pozornost byla věnována Vítkovicím jako příkladné evropské realizaci tzv. továrního města, ovládaného ve všech sférách života jedním dominantním podnikatelským subjektem (Vítkovické horní a hutní těžířstvo). Finálním svazkem Ostravských dělnických kolonií je po šesti letech uzavřeno mapování pětaosmdesáti dělnických, mistrovských a úřednických kolonií na území dnešního Statutárního města Ostrava, které sehrály od poloviny 19. do poloviny 20. století zásadní roli v procesu formování urbánních, populačních a sociálních poměrů v ostravské průmyslové aglomeraci.

K demolici odsouzený moravskoostravský Krausovec (uprostřed rohový dům čp. 612 a 613) pohledem z křížení Nádražní a Alžbětinské (Českobratrské) ulice na nedatované fotografii z doby kolem roku 1910: vlevo věž luteránského Kristova kostela, vpravo věže farní baziliky Božského Spasitele

Pohled na průčelí luteránského Kristova kostela přes krausovecké střechy na nedatované fotografii z doby kolem roku 1910: v popředí přízemní obytný dům v Nádražní ulici čp. 385

Pohled do Věžní ulice v kolonii Westend: v pozadí původně vodárenská věž u novogotického kostela sv. Pavla na fotografii z roku 1977

Pohled na domy Štítové kolonie, závodní tržnici a trh v ulici Tržní na fotografii z roku 1925

Obytný dům Anglické kolonie čp. 90 na fotografii z roku 1962

Demolice domů čp. 89 a 90 v roce 1971

Mírové náměstí v roce 2016

U-Haus čp. 97 na fotografii ze sedmdesátých let 20. století

Pohled na domy v Nerudově ulici čp. 126–133 před rokem 1917: dům čp. 126 v původní podobě

Mírové náměstí a vpravo část domu čp. 90 na fotografii z roku 1963

Pohled na domy Štítové kolonie v ulici Tržní v roce 1971

Mistrovská kolonie v tehdejší Rudolfově, dnes Erbenově ulici na dobové fotografii z doby před rokem 1915

Jubilejní kolonie při pohledu z Lyčkova pole na fotografii z roku 1936
Roli dělnických kolonií v urbánních a populačních souřadnicích dnešní Ostravy nelze podceňovat ani v době socialistické industrializace, kdy již některé dosluhující kolonie plnily roli ubytovacích kapacit osob v oblasti „bydlení méně náročných občanů“, ať již jimi dobová státní správa na centrální či místní úrovni myslela penzisty, bezdětné manželské páry, nebo početné rodiny romských imigrantů. Právě v prvních letech socialistické industrializace vyrostla v Ostravě poslední dělnická sídliště, z nichž některá stihl osud sociálně vyloučených lokalit (Bedřiška, Osada národního podniku Vítkovické stavby), jiná slouží bydlení jako vyhledávané ostravské adresy dosud (Jubilejní kolonie a Šídlovec). Dnes jsou ostravské dělnické kolonie využívány k bydlení, slouží komerčním účelům, některé z nich však nenápadně mizí z mapy ostravské městské krajiny. Zvláště jejich minulosti byl věnován třídílný projekt Ostravské dělnické kolonie.
Ostravské dělnické kolonie III.
Závodní kolonie Vítkovických železáren a dalších průmyslových podniků
Editor: Martin Jemelka
Spoluautoři: Martin Drápela, Tomáš Majliš, Martin Malinek,
Aleš Materna, Radomír Seďa, Mariana Stonišová, David Sýkora, Antonín Szturc, Ondřej Štarman, Lukáš Vaculík
Recenzovali: PhDr. Antonín Barcuch, Archiv města Ostravy a PhDr. Ondřej Ševeček, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
Grafická úprava a sazba: Jaroslav Němec
Vydala Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě,
Vydání první, Ostrava 2015
ISBN 978-80-7464-754-3
816 stran, 481 fotografií, plánů, ilustrací a map
Ostravské dělnické kolonie na OstravaBlog.cz
OstravaBlog.cz se věnuje koloniím dlouhodobě. Psali jsme o koloni Šalamoun, Zvěřině ve Slezské Ostravě, nebo třeba o kolonii U Koloue v Mariánských Horách. Koloniím, které jsou ve třetím svazku publikace Ostravské dělnické kolonie jsme věnovali například tyto fotoreportáže:

Jubilejní kolonie v Hrabůvce byla v roce 2007 oprýskaná i vzkvétající. Naštěstí se od té doby dočkala opravy.

Stavem Přednádraží jsme se opakovaně věnovali například v lednu 2014.

A ve stejném roce jsme se procházeli Kolonií Dusíkárny.
V příští fotoreportáží Wernera Ullmanna se projdeme po Vítkovicích.
Diskuze | zatím žádný příspěvek