Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26

9. ročník mezinárodního festivalu architektury, designu a umění Archikultura 2017

27. 5. 2017, 11:01 | Kultura > Ostatní | (rem), Reinhard Roy (text Prohlášení 2016), překlad Radovan Charvát, foto Jiří Žižka (Kabinet architektury)

V dubnu a květnu 2017 proběhly v péči ostravského Kabinetu architektury ve Výstavní síni Sokolská 26 a v Industrial Gallery výstavy německého umělce Reinharda Roye. Výstavy se uskutečnily v rámci 9. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění ARCHIKULTURA 2017 a Česko-německého jara. Spolu s fotoreportáží Jiřího Žižky z Výstavní síni Sokolská 26 publikujeme autorský text Reinharda Roye Prohlášení 2016.

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Prohlášení 2016

Analytický pohled na má malířská a sochařská díla, jež vznikala v rozmezí více než třiceti let (kresby, obrazy, koláže, objekty, skulptury či práce na projektech vztahujících se k architektuře), jasně vyjevuje právě se zřetelem na toto na pohled široce rozčleněné spektrum, že bod jako jediná forma, bodový rastr, a následně logicky kruh a elipsa zůstávaly po celou dobu identifikačním příznakem mého díla. Rastrem – tímto prvkem, který lze do libovolných směrů rozšiřovat a hodí se rovněž k vytváření kompozic – dosahuji prostřednictvím dvourozměrného zobrazení a při proměnlivé vzdálenosti bodů uvnitř struktury prostorového účinku. Zvolené barevné hodnoty – jak v základní barvě, tak později pro samotný nanesený rastr – mohou tento dojem ještě zesílit.

Monochromní roviny překrývám plochými nebo občas i hapticky tvarovanými rastry, jejichž posunutí či odstupňovaná rotace vede k dalším výsledkům v rámci celkové koncepce.

Otáčení rastru a využití základní barvy k zakrytí prvního rastrového nátěru vedou v závislosti na úhlu otáčení pracovního prostředku ke spektru menších až větších plošných rastrových překrytí, jež jsou jak pro své optické, tak technické vlastnosti výchozím bodem dalšího zkoumání.

Olemování rastrovaných rovin – ať už kvadratických, kruhových nebo eliptických – liniemi nebo pásky či ohraničení totální struktury pouhým rámem – stejně jako diametrálně provedené nebo paralelně začleněné formy rastru – odkazují na rozmanité možnosti tvůrčího zacházení s jedním jediným prvkem. Jindy rozpouštím geometricky fixované ohraničení, obrysy kruhu nebo elipsy otevírajícím se nebo naopak zahušťujícím rastrováním. Zde využívám strukturu, jež se rozbíhá nebo naopak sbíhá dovnitř a u níž měním velikost jejích bodů. I u těchto variant lze dosáhnout prostorového prožitku.

Skulptury a objekty odvozené z kruhového tvaru dosahují svého účinku zprvu díky síle dané jejich objemem a směřující do prostoru. V různých sériích mých děl jsou velké, jasně definované a odstupňované geometrické formy propojovány do celkové struktury. Rastrování – ať provedené jako perforace nebo hmatatelné – posiluje vztah předmětu k jeho okolí. I světlo, stín a lesklé nebo matné zbarvení podporují třetí dimenzi podobně jako silnější či slabší zrcadlení okolí. Dobové skulptury a objekty, rozvíjející se od kruhových modifikací až k elipsám, jsou v půdorysu, bokorysu, nárysu i diagonálním řezu vystavěné elipticky. Při čelním pohledu vnímáme homogenní rastrování vytvořené řazením příčných řezů trubek na sebe. Samotné trubky procházejí tělesem a propojují jeho vnější tvarující plochy. Tato otevřená struktura umožňuje v závislosti na místě pozorovatele náhled do vnitřku objektu. Sférická podoba tělesa – ať instalovaná na zdi nebo ležící na zemi – mu propůjčuje dojem vznášivé lehkosti.

Paralelní opracovávání ploch, k němuž často přistupuji, vykazuje ve výsledku žádanou přesahující semknutost. Ta se výrazně projeví zejména tehdy, jsou-li na výstavách díla vztažená k prostoru nebo rovině spojena, takže se tento účinek může zřetelněji projevit.

Pro mě jsou teoretický základ i schopnost tyto tvůrčí zásady – i posunuté v čase – vždy znovu uchopit stejně důležité.

Při posuzování mých obrazů se často hovoří taky o jejich transcendentním účinku. Důvodem mohou být z rastrové struktury vystupující prostorové hloubky, které – ačkoli pojaté dvoudimenzionálně – navozují dojem třetí dimenze. Nebo pokud se nad tím víc zamyslíme: jevy spočívající na opticky fyzikálních a psychologických faktorech mohou vyvolávat dojem neexistujících pohybů uvnitř staticky pojatého prostoru obrazu. V závislosti na vzdálenosti pozorovatele a úhlu pohledu obrazy vibrují nebo se vracejí do klidového stavu, což jsou samozřejmě subjektivně diferencované pocity. Tento optický fenomén může být ovlivněn cíleně zvolenou, už v úvodu zmíněnou barevnou skladbou podkladu.

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Rastr a prostor: Reinhard Roy ve Výstavní síni Sokolská 26 / foto (c) Jiří Žižka

Výstavní síň Sokolská 26 (CKV) / 10. 4. – 19. 5. 2017 / vernisáž 10. 4. 2017

Reinhard Roy, současný německý malíř a sochař narozený 1948 roce v Kittenu v oblasti Dolního Slezska je významnou tvůrčí osobnosti v oblasti geometrické abstrakce. Základem jeho výtvarného jazyka je bod, anebo tečka, jako výchozí prvek jeho uvažování o dvourozměrné kompozici, anebo o prostorovém objektu. V jeho tvorbě lze vysledovat rovinu jisté transcendentálnosti jako výsledku používání různého druhu rastru a vrstvících se sekvencí.

Reinhard Roy je příkladem umělce s přímou osobní zkušeností bipolárního světa a rozděleného Německa, a je důkazem, že upřímný univerzální výtvarný jazyk, pokud není zatížen ideologickou zbytečností, byl, je a bude vždy srozumitelný bez ohledu na to, na které straně a v kterém místě se tvůrce či člověk obecně ocitne.

Práce Reinharda Roye jsou součástí sbírek mnoha prestižních galerií a muzeí. Roy také spolupracoval s brazilským architektem Oskarem Niemayerem a tato epizoda byla rovněž součásti jeho „dvojvýstavy“.

Ostravské výstavy prací Reinharda Roye byly premiérovou prezentací jeho prací v České republice a inspirací jak pro naše tvůrce, odborníky tak pro širokou veřejnost. Výstavy nabídly návštěvníkovi práce jak ty dřívější, tak i ty současné.

Výstavy připravil Kabinet architektury z.s. ve spoluprácí s Centrem kultury a vzdělávání Moravské Ostravy a Přívozu, a Industrial Gallery v Moravské Ostravě v rámci 9. ročníku mezinárodního festivalu architektury, designu a umění ARCHIKULTURA 2017 a obě jsou zařazeny taky do programu Česko-německého jara.

Kurátoří výstav: Industrial Gallery: Zuzana Kulhánková, István Haász, Tadeáš Goryczka

Diskuze | zatím žádný příspěvek