Strakoš na komentované prohlídce mluvil o vilách i rekultivaci
7. 11. 2008, 9:26 | Kultura > Ostatní | Jaroslav Němec, foto GVUO
V úterý 4. listopadu proběhla v Domě umění komentovaná prohlídka výstavy Slavné vily Moravskoslezského kraje. Výstavou provázel spoluautor stejnojmenné publikace Martin Strakoš. Výstava končí už zítra, proto toto ohlédnutí za prohlídkou berte i jako upozornění na výstavu, kterou byste si neměli nechat ujít.
V knize i na výstavě je prezentováno padesát vil. Nejstarší – Ředitelská vila Vítkovických železáren, tzv. Vítkovický zámeček – byla postavena v letech 1847–1848 a vyprojektovaná Antonem Krausem. Nejnovější je naopak Rodinný dům Petra a Radky Czudkových z let 2003–2006 od architektů Davida Wittaska a Jiřího Řezáka.
Prohlídka měla velký návštěvnický ohlas a Martin Strakoš dokázal svým projevem strhnout pozornost po více jak dvě hodiny. V tiskové zprávě GVUO se píše: „Návštěvníci sice odcházeli s bolavýma nohama, ale s hlavou plnou dojmů, nadšení a s neobvyklým zájmem o umění architektury.“
U komentáře k Rodinnému domu Oldřicha a Hany Rohanových od architekta Radúze Rozhona postaveného v letech 1971–1974 ve Slezské Ostravě měl Strakoš zajímavou připomínku k dnešním dnům.
Dům byl postaven na místě staré výsypky a před započetím stavby muselo být odvezeno několik tisíc kubíku důlní hlušiny. Jak píše Martin Strakoš v knize: „Navzdory odstranění značné části haldy bylo nutné vybudovat směrem do ulice poměrně masivní železobetonové zdi, které vytvořily opěrný systém, zabraňujícím případným pohybům svažitého terénu.“ Na prohlídce se pozastavil nad dnes častou ve všech pádech skloňovanou rekultivaci prostoru a půd po průmyslových provozech (rekultivace brownfieldu). Připomněl, že tyto problémy zde nejsou nové. Rekultivace probíhala již od samého počátku rozvoje průmyslu. V ostravských podmínkách vzpomněl například likvidaci hald v první polovině minulého století na území Černé louky.
Dnešní „vytváření problémů“ a dělání z rekultivace „velkou vědu“ je spíše hledání již nalezeného. Více než skutečné nacházení řešení to připomíná hledání důvodů, proč něco nejde, nebo vytváření „módních projektů“. Vzpomněl jsem si na území Karoliny. Nedávno hloubili jámu pro základy nového obchodního centra. Když jsem okolo projížděl, sledoval průběh výkopu, všiml jsem si značných železobetonových základů. Nechci zde vytvářet žádné spekulace, ale otázka, proč přes vynaložené miliardy v zemi ještě tyto základy byly, zde zůstává.
Vraťme se však ke Slavným vilám. Výstavu v Domě umění můžete vidět do 8. listopadu. Stejně jako si nenechte ujít tuto výstavu, nenechte si ujít ani publikaci. Jde o knihu, kterou lze brát do ruky opakovaně a vždy v ní nalézt ponaučení. Díky mapkám v zadní části knihy může posloužit jako příjemný průvodce po toulkách našeho kraje.
Diskuze | zatím žádný příspěvek
Pá 3. 9. Dnes