Exteriérová výstava v Husově sadu návštěvníky seznamuje se třemi sídlišti přímo v krajském městě a po jednom sídlišti z Havířova a z Karviné.
Jedno z nejstarších tuzemských sídlišť senachází v Ostravě-Zábřehu. Jeho dějiny se začaly psát roku 1946, kdy významný meziválečný architekt Jiří Štursa navrhl funkcionalistické Vzorné sídliště u Bělského lesa s komfortními byty. Během tří desetiletí se rozrostlo do velikosti okresního města, uplatnily se tu nejrůznější panelové soustavy a dnes zde žije více než dvacet tisíc obyvatel. Pátý obvod Ostravy- Poruby reprezentuje sídliště pozdního modernismu první poloviny 60. let s pravoúhlou skladbou deskových a bodových domů, které mají přiznanou panelovou strukturu. Zajímavý je i princip členění obytného celku na tzv. mikrorajóny. Dominantou ostravského sídliště Jindřiška, nacházejícího se v centru města, je dvaadvacetipatrový montovaný obytný dům postavený jako experiment ve druhé polovině 60. let. Největší sledované sídliště v kraji, karvinský Ráj, se budoval od druhé poloviny 50. let jako hornické sídliště, dnes v něm žije zhruba polovina obyvatel města. V 60. letech byly navrženy atypické výškové obytné domy a budovy občanské vybavenosti, které akcentují důležitá místa sídliště. Havířovské sídliště Podlesí z 60. let odkazuje ke skandinávské inspiraci jak promyšleným umístěním v krajině, tak i zakomponováním rokle s lesoparkem do struktury obytného celku.
Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.
Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, architektů, urbanistů, památkářů, demografů, sociologů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.
Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let, a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel české republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky a obyvateli těchto sídlištních celků, ale také mezi současnými umělci a lidmi, které zajímá z nejrůznějších aspektů vývoj moderního města.
(rem), tisková zpráva, foto Werner Ullmann
