Erich Mendelsohn a příběh jeho ostravského obchodního domu Bachner

18. 6. 2009, 10:35 | Téma | Jaroslav Němec

Erich Mendelsohn je považován za jednoho z nejvýznamnějších německých architektů dvacátého století. Jeho budovy byly postaveny na území dnešního Německa, Polska, Ruska, Norska, Velké Británie, Izraele a USA. V České republice je jediná jeho stavba a zároveň jeho poslední realizace v kontinentální Evropě – obchodní dům Bachner na rohu Zámecké a Puchmajerovy ulice z roku 1933. Jde o významnou památku moderní architektury autora mezinárodního věhlasu.

V druhé polovině roku 1931 koupil Mořic Bachner (1871–1935) část staré školní budovy čp. 177 na nároží Zámecké a Puchmajerovy ulice, chtěl zde totiž postavit nový moderní obchodní dům. Jeho dosavadní prostory na Zámecké ulici čp. 1666 z roku 1923 již prostorově nevyhovovaly. Jak se ostravský obchodník dostal k tehdy věhlasnému berlínskému architektovi nebylo dosud dostatečně objasněno. Teprve ostravská výstava díla Ericha Mendelsohna, která v současné době probíhá v ostravském Domě umění, napomohla poodhalit další skutečnosti.

V úvodním slově na vernisáži výstavy řekla Ita Heinze-Greenberg, německá historička umění a spoluautorka výstavy, že základ nového obchodního domu Bachner v Moravské Ostravě mohl vzniknout na zimní dovolené (1931–1932), kde se Erich Bachner setkal s Mendelsohnem v hotelu Chantarella ve Svatém Mořici.

Mendelsohn měl v té době za sebou realizace celé řady obchodních domů. Pro firmu Schocken postavil v letech 1925–1926 obchodní dům v Norimberku, v letech 1926–1928 ve Stuttgartu a v letech 1928–1930 v Saské Kamenici. V nedalekých Glivicích postavil již v roce 1922 Weichmanův obchod s hedvábím, v letech 1927–1928 pak obchodní dům Petersdorff ve Vratislavi. Známy jsou i jeho berlínské realizace obchodních a kancelářských domů, za všechny jmenujme alespoň obchodní dům C. A. Herpich & Söhne z r. 1929 a palác Columbus postavený v letech 1928–1932.

Jestli to byla Mendelsohnova výřečnost při zimní dovolené, nebo dobré reference je prozatím nejasné. Na jaře 1932 však stavebník zadal Mendelsohnově kanceláři zakázku na realizaci moderního obchodního domu pro Moravskou Ostravu. V červnu 1932 požádal o demolici staré školy a 21. července mu bylo městem vyhověno. Stavební úřad pak vydal na základě „plánů projektovaných architektem Mendlsohnem z Berlína“ 18. srpna 1932 stavební povolení.

Dokončení stavby se Mendelsohn již neúčastnil, v březnu 1933 jako výrazná osobnost židovské národnosti emigroval z nacistického Německa do Británie. Realizaci stavby tak dokončil jeho dlouholetý asistent Johann Schreiner, „který měl na starosti převádění architektových skic do podoby plánové dokumentace,“ píše Martin Strakoš v textu pro ostravský katalog. Stavba byla provedena stavební firmou Ing. Strassmann, Glogar a Korn. Zkolaudována byla 29. září 1933.

Mendelsohn pro Bachnera navrhl budovu ve tvaru L. Hlavní část – budova „A“ – je určena veřejnosti a zadní budova „B“ ve dvoře pro sklady a zázemí, včetně odpočinkové terasy pro zaměstnance. Na první pohled jednoduchá stavba ze železobetonového obezděného skeletu však v sobě nezapře tehdy pro Mendelsohna typické výrazové prvky, které v té domě užíval i v ostatních svých stavbách, vycházející z německé architektury Nové věcnosti.

Postranní vertikální schodiště je kompozičně řešeno podobně jako u obchodního domu Schocken ve Saské Kamenici, stejně jako užití keramického obkladu. Martin Strakoš k tomu v katalogu napsal: „Hlavní komunikační trasu tvořilo trojramenné schodiště s kovovým trubkovým zábradlím, otevřené vertikální prosklenou osou do Zámecké ulice. […] Vnější ráz stavby určoval protiklad mezi plně proskleným parterem s rozměrnými výkladními skříněmi, oddělený od horní části průběžnou trojdílnou římsou s výsuvnými markýzami, chránícími v letních měsících výkladce před sluncem. Dva hlavní vstupy, jeden do prodejny v přízemí a jeden od vertikálních komunikací, směřují do Zámecké ulice. Průčelí v úrovni prvního až pátého patra Mendelsohn obložil keramickým obkladem DURSILIT české firmy RAKO, jak to dokládají kachlíky s firemním označením na obou uličních průčelích. Subtilnost objektu zdůrazňuje odsazená korunní římsa, zdánlivě levitující nad budovou. Dynamickému působení se podřizovalo i utváření obdélných kovových výplní oken, řazených sériově do horizontálních okenních pásů, graficky dotvářejících subtilní strukturu průčelí.“ Dalším typickým prvkem u Mendelsohna je užití reklamních prvků jako estetické a funkční součásti architektonického konceptu. Vizuální dominantou se tak stal neonový poutač s velkým písmenem B v kruhu a nápisem Bachner nad výkladcí.

Obchodní prostory byly ze zmíněného hlavního schodiště volně přístupny, díky řadě oken nad regály byly prostory osvětlené denním světlem. Strakoš k tomu poznamenává: „Stavba se uzavírala do svého vlastního světa – podél stěn byly rozmístěny police se zbožím a okna sloužila jako zdroj přirozeného světla. Neměla však překážet a odvádět pozornost k dění ulice. Tím se blížilo prostorové utváření tohoto obchodního domu dnešním užitkově uzpůsobeným obchodním místům, zaměřeným na prezentaci a prodej zboží, nikoli na reprezentaci a komunikaci s vnějším prostředím.“ Eva Chvalová ve sborníku Ostrava..., sv. 22 pak dodává: „Jednotlivá prodejní patra byla uspořádána jako velká hala, specializovaná vždy jen na určitý druh zboží. V přízemí mohl zákazník koupit veškeré potřeby pro domácnost, v prvním patře dámskou, panskou konfekci a sportovní potřeby, ve druhém poschodí kuchyňské nádobí a látky a konečně v poslední etáži nábytek a koberce.“ Samozřejmostí bylo teplovzdušné vytápění, automatická klimatizace, výtahy a toalety pro návštěvníky v každém patře.

V Ostravě tak vznikl nejen na svou dobu moderní obchodní dům, který splňoval veškeré současné standardy, ale zároveň měl oproti současným obchodním centrům i architektonickou kvalitu. Po smrti Mořice Bachnera vedli firmu jeho synové Alfred a Erich se svou sestrou Grety Schönovou a jejím manželem Gustavem, který byl podílníkem, účetním firmy a řídil provoz obchodu.

Někteří členové rodiny Bachnerů před nacisty v noci 14. března 1939, kdy Ostravu obsadila německá vojska, uprchli šachtami do Polska. Přesto se jich tragický osud většiny ostravských Židů nevyhnul. Osudu rodiny Bachnerů se částečně věnuje kniha Břetislava Olšera Přežili šest válek. Za války byl obchodní dům Bachner filiálkou obchodního domu Brouk a Babka. Oproti nedalekému obchodnímu domu RIX a okolních domů jej nezasáhla během náletu v srpnu 1944 letecká bomba. Přesto tlakové vlny poničily všechna okna a zabednění oken lze vidět ještě na fotografiích z roku 1947.

Po válce vedl obchodní dům krátce Erich Bachner, po znárodnění po roce 1948 byl přejmenován na dodnes užívaný název Horník a stal se součástí národního podniku Obchodní domy, později Prior. Během oprav byl odstraněn reklamní nápis, který přežil překvapivě i válku. Naštěstí okna byla obnovena velice citlivě. V roce 1958 byla v přízemí zřízena jedna z prvních ostravských samoobsluh potravin. V šedesátých letech se uvažovalo o přestavbě a dostavbě až směrem k tehdejšímu náměstí Lidových milicí. K této stavbě však naštěstí nedošlo. Po třinácti letech snah byla budova prohlášena v roce 1984 nemovitou kulturní památkou. To nezabránilo částečné degradaci architektonického vyznění při rekonstrukci na konci osmdesátých let, při které byla mimo jiné kompletně vyměněna okna a zanikla tak jejich původní subtilnost a dynamika horizontálního členění. Byl také oddělen prostor schodiště a výtahů od prodejní plochy.

Obchodní dům Bachner měl to štěstí, že zůstal zachován až do současnosti a plní svou původní funkci, „jeho stav však, jak se lze přesvědčit, neodpovídá významu této památky moderní architektury autora mezinárodního věhlasu. Na druhou stranu se v 90. letech podařilo obnovit původní řešení parteru s vysunutými výkladními skříněmi do ulice a památková péče zabránila exploataci objektu ve snaze pokrýt jej nejrůznějšími reklamami nulové výtvarné hodnoty. Dům přesto svým utvářením alespoň rámcově vypovídá o tvorbě autora, o dějinách ostravské židovské komunity a o důležité kapitole moderních dějin Ostravy,“ uzavírá svůj text v katalogu Martin Strakoš.

Výstava Erich Mendelsohn. Dynamika a funkce. Vize kosmopolitního architekta je druhou výstavou v Kabinetu architektury ostravského Domu umění. Jak připomněla kurátorka výstavy Regina Stephan v úvodním slově pro ostravský katalog, jde o poslední práci jeho berlínské kanceláře. Jde zároveň o první výstavu tohoto umělce v naších zemích a svým rozsahem se jedná o zatím největší architektonickou výstavu v Ostravě. Obsahuje dvacet tři modelů nejvýznamnějších staveb a přes pět set padesát skic, plánů a fotografií. Jsem rád, že se výstavu v Ostravě přes veškerá úskalí podařilo otevřít. Doufám, že pomůže nejen k většímu obeznámení s dílem Mendelsohna, ale i jisté rehabilitaci jeho, na našem území jediného díla.


(Autor textu je spolukurátor výstavy v Ostravě.)

(Fotografie poskytl SPOK pro účely propagace výstavy „Erich Mendelsohn. Dynamika a funkce. Vize kosmopolitního architekta“ konané ve spolupráci s Institutem pro zahraniční vztahy (IFA) a Goethe Institutem Praha.)

Erich Mendelsohn. Dynamika a funkce. Vize kosmopolitního architekta
Kabinet architektury Domu umění | 22. května – 5. července 2009 | info o výstavě

Literatura

STEFAN, Regina; STRAKOŠ, Martin. Erich Mendelsohn. Dynamika a funkčnost. Vize kosmopolitního architekta. Ostrava: SPOK – spolek pro ostravskou kulturu a Galerie výtvarného umění v Ostravě (katalog), 2009.
STEFAN, Regina (ed.): Erich Mendelsohn. Dynamics and Function. Realized Visions of a Cosmopolitan Architect (katalog), 1999.
Ita Heinze-Greenberg: Eröffnung der Ausstellung Erich Mendelsohn im Dum Umeni, Ostrava, 21. Mai, 2009 (úvodní slovo na vernisáži, 21. 5. 2009 v Kabinetu architektury Domu umění).
Ita Heinze-Greenberg: Bauen ist Glückseligkeit. Ausgewählte Kapitel aus dem Leben und Werk Erich Mendelsohns (přednáška 22. 5. 2009 v Kabinetu architektury Domu umění).
Naďa Goryczková, Historie obchodního domu Bachner v Ostravě, in: Památkový ústav v Ostravě. Výroční zpráva 1998, Ostrava 1999, s. 57–60.
Eva Chvalová: Obchodní domy v Moravské Ostravě v období první republiky, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 22, Ostrava 2005, s. 130-132.

Seznam staveb Ericha Mendelsohna: http://cs.wikipedia.org/wiki/Erich_Mendelsohn.

Diskuze | 10 příspěvků (poslední 27. 12. 2016, 22:40)