Ostravská černá krychle začne vyrůstat tento rok. Problémy ale trvají

Ostrava bude mít po letech odkladů významnou stavbu

19. 3. 2009, 0:00 | Téma | Dimitrios Vlasakudis, foto Werner Ullmann

Po několika letech odkladů by v 3. čtvrtletí letošního roku měla začít výstavba nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Budova vyroste v Moravské Ostravě na ulici 28. října naproti Domu kultury města Ostravy. Projekt spolkne 1,5 miliardy korun a kromě potřebných prostor pro knihovnu by měl přinést hodnotné architektonické řešení i oživit okolí.

Důvodem výstavby nové budovy pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu je zřejmý. Prostory v ostravské Nové radnici, v nichž knihovna přes 50 let sídlí, jsou nevyhovující. Knihovna nemá vlastní sídlo a v Nové radnici je pouze v nájmu. „Umístění knihovny do prostor Nové radnice bylo již v době jejího vzniku bráno jako provizorní a dočasné řešení. Postupem doby se situace stala kritickou,“ popsala ředitelka knihovny Lea Prchalová. Když ztroskotala jiná řešení jako rekonstruovat výstavní pavilón na Černé louce, rozhodl se Krajský úřad Moravskoslezského kraje jakožto zřizovatel knihovny postavit novou budovu. Na její řešení vypsal v roce 2004 veřejnou soutěž. Tehdejší hejtman Evžen Tošenovský zprvu soutěž odmítal, nakonec se i přes kritiku odborníků o nevhodně vybrané lokalitě mimo centrum města uskutečnila. Soutěž vyhráli se svým projektem architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař z brněnského ateliéru Kuba & Pilař Architekti.

Místo současného parkoviště naproti Domu kultury města Ostravy a vedle nezastavěného skeletu vznikne budova ve tvaru kvádru s černým pórovitým pláštěm. Desetipodlažní budova o základně 36x36 metrů a výšce 41,5 metrů má záměrně jednoduchý tvar kvůli okolní zástavbě. „V návrhu knihovny jsme se půdorysně, prostorově a výškově vymezovali vůči linii uliční čáry 28. října a danému okolí, zejména stávajícímu skeletu a polyfunkčnímu objektu – budovu knihovny jsme vzhledem k jejímu kulturnímu a společenskému významu koncipovali jako dominantní solitérní kubickou hmotu, která převyšuje zmíněné stavby a vytváří protipól Domu kultury. Černou barvu lamel na fasádě jsme použili z důvodu potřeby jasného kontrastního vztahu k okolí a zdůraznění výjimečnosti stavby,“ objasnil řešení jeden z jeho autorů architekt Ladislav Kuba. Budova se bude zrcadlit ve vodní hladině pod ní, hladina bude večer nasvícena a prostor oživí vodotrysk. Ladislav Kuba také upozorňuje na vnitřní uspořádání: „Veřejně přístupná podlaží budovy jsou systémem galerií vzájemně propojená a v interiéru knihovny tak vznikají prostory o výšce dvou až čtyř podlaží. I když se to na první pohled nezdá, myslím, že právě zážitek z prostorového uspořádání interiéru budovy bude mimořádný.

Budova pojme zhruba dva miliony knihovních jednotek. Tedy zhruba dvojnásobek stávajícího počtu, který knihovna ve fondu má. V nové budově bude konferenční sál pro 100 osob, studovna a čítárna denního tisku, několik specializovaných studoven (mj. studovna norem, patentových spisů a firemní literatury) a například 45 míst se sluchátky v hudebním oddělení. Knihovnu navíc oživí kavárna. „Knihovna by měla být i příjemným místem, kde budou návštěvníci trávit mnohem delší dobu než v našich stávajících prostorech. Možnost občerstvení je tedy nezbytná a přispěje ke zkvalitnění poskytovaných služeb,“ uvedla ředitelka knihovny Lea Prchalová.

V nových prostorách by se ale měly především urychlit a zkvalitnit základní služby. „MSVK má v současné době svůj fond uložen již v pěti skladech, z čehož tři jsou umístěny v různých částech Ostravy mimo budovu Nové radnice. I poměrně nová literatura je tak k dispozici až druhý den po objednání. V nové budově budou všechny dokumenty soustředěny na jednom místě, nejnovější produkce (cca 10 posledních let) navíc bude vystavena ve volném výběru a bude k dispozici k okamžité výpůjčce. Ostatní pak budou dodány do cca 20 minut,“ sdělila Lea Prchalová, ředitelka knihovny. U vstupu do budovy bude stát automat na vrácení knih s nepřetržitým 24hodinovým provozem. Knihovna také počítá s nárůstem zaměstnanců, například kvůli posílení knihovníků v informační službě v jednotlivých studovnách.

Neustálé odklady

Výstavba nové budovy pro knihovnu patřila mezi priority předchozího vedení kraje, přesto se neustále odkládala. Podle aktuálního sdělení by výstavba měla začít v 3. čtvrtletí letošního roku a skončit v 3. čtvrtletí roku 2011. Provoz v nové budově by měl začít s rokem 2012. Původně se však mělo začít stavět už v roce 2006, další termín byl rok 2008. „Proč nebyla stavba knihovny zahájena někdy v období do 13. listopadu 2008, kdy bylo zvoleno nové vedení kraje, je otázka pro představitele tehdejší reprezentace,“ uvedla Jolana Filipová, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Jaké vady má současné sídlo knihovny? Jen namátkou:

- Naprostý nedostatek místa pro knihovní fond, který je rozmístěn v pěti skladech
- Neexistence volného výběru literatury
- Nedostatek studijních míst pro uživatele (nyní 40, v nové budově 300)
- Naprosto nevyhovující hygienické zázemí knihovny
- Neexistence prostor pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí pro veřejnost
- Minimální prostory pro pořádání výstav
- Minimální prostor pro odkládání svršků a tašek návštěvníků

Bývalý hejtman kraje Evžen Tošenovský vysvětluje, že problémů bylo několik: „Při zadání projektu jsme byli vázáni zadáním, které vzešlo z mezinárodní architektonické soutěže. Při realizaci vítězného návrhu došlo k navýšení ceny díla a zhruba rok jsme nutili architekta k úpravám, tak aby došlo ke snížení nákladů na stavbu.“ Jeden z autorů budovy architekt Ladislav Kuba k tomu uvádí: „V zájmu snížení rozpočtových nákladů probíhala na úrovni vedení kraje v první polovině roku 2007 diskuse o možných úsporách, které jsme navrhovali my jako autoři stavby. Následně jsme na žádost vedení kraje ve vlastní režii zahrnuli do dokumentace některé z navržených změn. Tato práce nám trvala asi tři měsíce. Domnívám se, že jsme jednali vstřícně a nikdo nás nemusel k ničemu nutit.

Druhým důvodem průtahů bylo podle Evžena Tošenovského hledání financí. Prosadit a vládou schválit spoluúčast státu ve výši asi 490 milionů korun se podařilo až v březnu loňského roku. „Stejně tak až v průběhu roku 2008 bylo možné zařadit výstavbu knihovny do financování z EU fondů,“ dodal Tošenovský. Podle Tošenovského se ještě objevil další problém, když na základě vypsaného výběrového řízení na dodavatele stavby všechny nabídky překračovaly rozpočtové náklady. Rada kraje musela soutěž zrušit, zadat přepracování výběrového řízení, ale vypsat jej znovu kvůli výsledkům voleb do zastupitelstva kraje v listopadu 2008 nestihla.

Současné vedení kraje předchozí reprezentaci kritizuje. „Je více než zřejmé, že stavba knihovny je koncipována příliš ambiciózně a předpokládané náklady v řádu stovek milionů přesáhly původní záměry. Dá se též očekávat, že při vlastní realizaci se může objevit tlak na další zvýšení nákladů, což je jev zcela obvyklý,“ uvedla Jolana Filipová, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Evžen Tošenovský naopak tvrdí, že předchozí Rada kraje postupovala zodpovědně a vše připravila včetně financování. „Projekt vycházel z technického zadání vědeckou knihovnou a vítězným návrhem mezinárodní architektonické soutěže, která proběhla podle všech pravidel. Celý projekt knihovny včetně financování byl také schválen zastupitelstvem kraje, a pokud si dobře pamatuji, bylo to skoro sta procenty a napříč politickými kluby,“ háji se Tošenovský.

Zbudou na knihovnu peníze?

Náklady projektu dosáhnou 1 500 000 000 korun. Z toho 600 milionů půjde z Regionálního operačního programu, neboli z peněz EU, 490 miliónů ze státního rozpočtu a 410 miliónů z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Právě v částce 490 milionů ze státního rozpočtu může být zádrhel. Podíl státu měl být rozčleněn do jednotlivých let. Na rok 2008 připadlo 60 milionů, kraj je ale nevyužil, protože se stavět nezačalo, a žádá o ně letos. Financování ze strany státu je teď ovšem kvůli úsporám v rozpočtu nejisté a podle informací ČTK stát peníze na knihovnu nedá. Jednání jsou v plném proudu a jejich výsledek zatím nelze předjímat.

Další jednání s příslušnými ministerstvy stále probíhají s ohledem na současný stav projektu a také na novou situaci zapříčiněnou světovou ekonomickou krizi. Naší snahou je, aby se restriktivní opatření předpokládaná ve státním rozpočtu vůči ministerstvům nedotkla financování Moravskoslezské vědecké knihovny v letošním roce a letech následujících,“ řekla Jolana Filipová, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Vedení kraje současně reviduje projektovou dokumentaci. Jisté alespoň podle ujištění z krajského úřadu je to, že novostavba vědecké knihovny patří mezi priority současného vedení kraje.

Další překážka – vedlejší skelet

Prostor kolem plánované budovy knihovny je nesourodý. Mimo jiné sousedí se dvěma skelety, které zůstaly z doby těsně před revolucí, kdy v nich mělo vzniknout krajské sídlo komunistické strany. V jednom ze skeletů po dostavbě sídlí Česká správa sociálního zabezpečení Ostrava. Druhý město nejdříve chtělo využít pro Středisko správních činností Magistrátu města Ostravy. Kvůli vysokým nákladům ze záměru sešlo a zastupitelé skelet v červenci 2008 prodali za 52 milionů korun soukromému investorovi, který jej může zbourat a postavit budovu novou, nebo jej využít a dostavět ho. „Soukromý investor uvažuje o výrazném navýšení hmoty skeletu až na úroveň námi navržené stavby knihovny. Tím by ovšem došlo k zásadní změně významových vztahů knihovny a jejího okolí a v zásadě by tím byla námi navržená koncepce negována,“ upozornil architekt Ladislav Kuba, jeden z autorů nové budovy knihovny. „Domnívám se, že útvar hlavního architekta by pro danou lokalitu, je-li určena k výstavbě významné kulturní stavby, měl definovat prostorovou regulaci, která by vycházela z výsledku veřejné soutěže. Toto skutečně vnímáme jako vážný problém,“ podotkl Kuba. Současně dodal, že dokud bylo město majitelem skeletu a investorem Střediska správních činností, byla koordinace obou projektů zajištěna. „Problém vznikl, když skelet město prodalo a uchazeče k ničemu nezavázalo,“ uvedl Kuba.

Hlavní architekt města Ostravy Cyril Vltavský oponuje, že si případná omezení kolem budovy nové knihovně měl ohlídat investor, tedy Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který k tomu měl a má nástroje. Podle Vltavského je u laické i odborné veřejnosti zakořeněn mylný názor, že útvar hlavního architekta nebo hlavní architekt rozhoduje o tom, která stavba je hezká, která ne, a která se smí, nebo nesmí stavět. „Vyjádření Útvaru hlavního architekta se nemůže opírat o vlastní úsudek nebo názor toho či onoho pracovníka na architekturu stavby, ale výhradně o platnou legislativu,“ vysvětlil hlavní architekt města Ostravy Cyril Vltavský. „Pro předmětnou část města není pořízena podrobnější územně plánovací dokumentace, která by stavebníkovi závazně stanovovala podmínky typu prostorové regulace (výška stavby, uliční čáry apod.). Z tohoto důvodu nemůže Útvar hlavního architekta nad rámec platné legislativy omezovat stavebníka např. omezením výšky stavby. V případě, že by vyhlašovatel soutěže nebo investor stavby považoval vysoutěžené architektonické řešení za natolik důležité, že by bylo nutno omezit, nebo i určit výšku nebo umístění okolních staveb, musel by toto řešení promítnout do platné územně plánovací dokumentace, kterou je povinen každý stavebník i stavební úřad respektovat. Vzhledem k tomu, že tento krok vyhlašovatel soutěže neučinil, není okolí stavby ze zákona nikterak prostorově omezováno,“ podotkl Cyril Vltavský. Proto podle něj ani u této stavby nelze subjektivní názor, i když renomovaného architekta, jakým je Ladislav Kuba, upřednostnit před právy ostatních stavebníků.

Každopádně krajský úřad o problému ví a hodlá jej řešit. Podle Jolany Filipové z Krajského úřadu MSK se kraj obrátí na vlastníka skeletu s výzvou, aby poskytl podklady pro zvolené řešení. Podklady pak na konzultaci dostanou autoři nové budovy knihovny, a pokud budou mít připomínky, bude se dále jednat se všemi dotčenými stranami. „Moravskoslezský kraj bude účastníkem územního a stavebního řízení připravované stavby a je předpoklad, že již předem budeme požádání o vyjádření k navrhované stavbě,“ sdělila Jolana Filipová, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Místo knihovny kavárna jako za Prokeše

Jestli projekt neohrozí různé problémy a jeho realizace začne podle plánu, ukáží až následující týdny a měsíce. Éra zájmu o nevyhovující prostory knihoven sice někde vyústila v nové budovy (Státní technická knihovna, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové a mnohé menší regionální městské knihovny včetně té ostravské), jinde skončila fiaskem jako budova pro Národní knihovnu v Praze.

Pokud se knihovnu podaří přestěhovat, mohou se možná Ostravané těšit na drobnou připomínku časů první republiky. Do přízemních prostor v ostravské radnici, kde nyní knihovna sídlí, by se totiž mohly vrátit obchody a kavárna, jak tomu bylo v době starostování Jana Prokeše.

Diskuze | 64 příspěvků (poslední 26. 4. 2009, 22:38)