Konec „hlaváku“ v bruselském stylu?

V rubrice Foto týdne přinášíme fotografie nově opravené fasády Hlavního nádraží v Ostravě – Přívoze podle projektu architekta Davida Kotka z ostravského architektonického ateliéru Projektstudio. Na fotografiích se tak setkává nerekonstruovaná podoba přednádraží z počátku sedmdesátých let a novotou se lesknoucí fasáda nádražní budovy.

První vlak přijel na nově postavené přívozské nádraží 1. května 1847. Nádraží, ležící na mezinárodní trati Krakov – Vídeň, získávalo spolu s rozvíjejícím se průmyslem a těžbou uhlí na významu. V roce 1869 byla k nádraží napojena trať do Frýdlantu nad Ostravicí. V letech 1892–1893 byly k prostorově nevyhovující budově přistavěny budovy nové, charakteristické svým červeným režným zdivem. S Moravskou Ostravou přívozské nádraží spojovala od srpna 1894 tramvajová trať. V polovině šedesátých let bylo rozhodnuto v rámci plošné přestavby původní historické části Ostravy (zvaná oblast Ostrava – sever) o vybudování nové odbavovací haly Hlavního nádraží.

Rok 1958 je rokem úspěchu československého pavilónu na mezinárodní výstavě EXPO`58 v Bruselu. Po deseti letech socialistického realismu neboli sorely se znovu vrací do architektury tradice vycházející z předválečných let v podobě „bruselského stylu“. Bruselské rozvolnění tvarů v ostravské architektuře lze pozorovat na stavbách ve IV. porubském obvodu, na budově městských lázní na Sokolské třídě architekta Jana Chválka, dostavěné v roce 1963, a železničním nádraží Ostrava – Vítkovice od architekta Josefa Dandy, postaveném v letech 1960–1967 (na rekonstrukci tohoto nádraží je v současné době vypsáno výběrové řízení v rámci projektu Živá nádraží).

Minulost Hlavního nádraží…

Nejpůsobivější ukázkou bruselského stylu v Ostravě je budova Hlavního nádraží v Ostravě – Přívoze. Stavbu projektoval brněnský architekt Lubor Lacina (1920–1998), žák Bohuslava Fuchse a Jiřího Krohy, v roce 1967. Stavba byla dokončena o osm let později. Spolu se sochařkou Sylvií Lacinovou-Jílkovou vytvořili stavbu propracovanou do posledního detailu. Součástí návrhu bylo i stylové interiérové vybavení. Vrcholem stavby je však řešení přednádraží. Díky tvarově důvtipnému řešení zastřešení, prostoru ve tvaru zaoblené trojcípé hvězdy, se cestující dostávají z nádraží k jednotlivým třem dopravním prvkům – k parkovišti s taxíky, k tramvajím a k trolejbusům a autobusům. Prostor je doplněn kašnou s plastikou přestavující kytici z tepané mědi od Sylvy Lacinové-Jilkové z roku 1973. Kruhový otvor v zastřešení nad kašnou vytváří důmyslné pohledy na hlavní prosklenou fasádu nádražní budovy, tvořenou rytmickými vertikálně členěnými pásy a doplněnou o vitráže malíře O. Vašici. Ty přestavovaly různá období z historie Ostravy. Bohužel při nedávno dokončené přestavbě byly tyto vitráže sundány.

Stavba z přelomu šedesátých a sedmdesátých let je ukázkou kvalitní architektonické práce. Více než dvacet let provozu se však na stavbě podepsalo. Postupně mizely jednotlivé prvky originálního vybavení, přibývaly vnitřní úpravy, na zastřešení přednádraží bylo odstraněno spodní krytí konstrukce a ta tak ztratila část své estetičnosti. Nádraží ztrácelo svůj lesk.

… a jeho současnost

V posledních letech bylo změněno přízemí. Byly odstraněny původní okna prodejen jízdenek a přistavěny prodejní „buňky“. Prostor připomíná spíše obchodní galerii hypermarketu než přízemí nádraží. Patro obdobné úpravy teprve čekají, ale i dnes je prostor přeplněn reklamními panely, prefabrikovanými prvky a původní stylová čistota je potlačena na minimum.

Poslední přestavba změnila povrchovou úpravu budovy. Původní červenohnědé páskové keramické obklady byly nahrazeny velkoformátovými fasádními deskami. Kolem prosklené fasády je nově šambrána z tmavěmodrých skleněných desek, která popírá tektoniku stavby. Místo vitráží je přední skleněná stěna doplněna nápisy „Ostrava“ a „Hlavní nádraží“. Celkově lze opravu vnímat za více vydařenou než u stylově příbuzné, nedávno opravené budovy městských lázní. Odstraněním vitráží však Ostrava ztratila kus své jedinečnosti, jelikož ty byly pro ostravské hlavní nádraží charakteristické.

Do roku 2010 má být přestavěno i přednádraží. Unikátní zastřešení v obrysech architektury bruselského stylu má nahradit uniformní nedynamicky tvarované zastřešení chodníku vedoucímu k dopravnímu koridoru, který se tak od nádražní budovy bude více vzdalovat. Zatímco nedávno proběhlé opravy fasády lze vnímat jako posun k lepšímu, likvidace dalších původních prvků, namísto jejich oprav a rekonstrukce, je pro daný prostor i stavbu degradující (více o přestavbě prostoru přednádraží na stránkách Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, kde je také dostupná vizualizace).


Jaroslav Němec, foto Werner Ullmann