Smutný konec hulváckého koupaliště

V dnešním vydání přinášíme fotoreportáž z místa, které patří k těm vůbec nejodpudivějším v Ostravě. Kdysi výstavní, později stále funkční a oblíbené koupaliště v Hulvákách přes deset let chátrá. Zloději se na něm za tu dobu patřičně přiživili a z původního areálu tak zbyly jen obvodové zdi plné suti a odpadků…

Koupaliště na úpatí Hulváckého kopce se začalo stavět v roce 1928 podle projektu architekta Jaromíra Moučky, autora koncepce Komenských sadů či sídla Dělnické záložny na rohu ulic Českobratrské a Nádražní. Do provozu byl areál slavnostně otevřen v létě o dva roky později. Koupaliště v expresivním funkcionalistickém stylu pro téměř 3800 lidí bylo jedno z prvních umělých koupališť v republice. Mezi dobové novinky patřil systém filtrování vody, ale i skokanské můstky. Oblečení návštěvníků bylo uschováno v šatně s obsluhou a nechybělo zde dětské brouzdaliště ani písečná pláž.

Areál fungoval desítky dalších let (i když ne vždy hladce), místo žilo a pamětníci dodnes vzpomínají, jak si chodili zaplavat, pak si dali kávičku a do toho jim hrála živá kapela. Koupaliště ale více jak deset let nefunguje. Poslední provozovatel totiž zkrachoval a kvůli následným nepřehledným čachrům se koupaliště změnilo téměř v ruinu.

Co šlo rozkrást a mělo nějakou cenu, to zmizelo prakticky ihned. Dnes je celý areál zarostlý, zdemolovaný a zavalený odpadky a sutí. Nádrž modrého bazénu posloužila jako plocha pro sprejery, jedna z místností budovy zase jako bydlení pro bezdomovce. Až tragikomické je to, že někteří zloději si před Vánoci přišli uřezat špice zdejších jehličnanů, aby je buď prodali nebo měli vánoční stromeček. Zkrátka co se dalo z koupaliště zpeněžit, to je dávno pryč. Místo má zvláštní atmosféru, v níž se mísí pocity hnusu z všudypřítomných odpadků, ale taky pocity marnosti, že jsou lidé schopni něco takovým způsobem zdevastovat.

Současný stav je výsledkem neschopnosti představitelů města, obvodu i státu. Čeká se na soudní rozhodnutí, co z areálu patří státu a co městu. Ale nějak se již nemyslí na to, že by měl areál sloužit obyvatelům. V loňském roce se slavnostně otevřel nově zrekonstruovaný, architektonicky příbuzný areál koupaliště v Opavě. Možná by si někteří představitelé města měli vzít příklad od sousedů, když už nemají dostatek své soudnosti či fantazie, co s areálem udělat a hlavně jak ho zrekonstruovat. Je pravda, že do současnosti zbyl jen železobetonový skelet, ale i ten lze opravit, jen to bude stát více. Vlastníka sice soud neurčil, ale dvě strany sporu jsou známé, obě strany jsou placeny z daní. Proč se nedomluvili na ostraze areálu? Bylo to opravdu tak složité a drahé? Nebo za tím jsou spekulace s pozemkem? Takových a dalších otázek je mnoho. Možná by se měl konečně někdo přestat starat o své osobní politické zájmy a malicherné hádky a měl by se začít starat o obecní záležitosti.


Jaroslav Němec, Dimitrios Vlasakudis, foto Werner Ullmann

Napsat komentář