Štítová kolonie ve Vítkovicích

2. 7. 2016

V dnešní fotoreportáži Wernera Ullmanna se podíváme na Štítovou kolonií ve Vítkovicích.

Na výstavě Leopold a Paul Kupelwieser – Umění – Průmysl – Architektura v Domě umění, která se uskutečnila 6. 4. – 5. 6. 2016, se ke koloni psalo: „Soubor obytných domů, který nese pojmenování podle výrazných štítů nad dvojicí vchodů, pochází z let 1883–1885. Štítovou kolonii tvoří 32 dvojdomků seskupených do čtyř řad, se středovou řadou uličního typu se štíty otočenými naproti sobě. Celkem je v kolonii 64 bytových jednotek. Z plánu, který původně počítal se šesti řadami celkem 96 domů, zůstalo vzhledem k rozvoji železáren a plánované výstavbě Továrny na litou ocel jen torzo. Přesto náleží k nejzajímavějším souborům nejstarší vrstvy vítkovické zástavby. Individuální úpravy v 80. a 90. letech 20. století narušily celkovou architektonickou jednotu. V nedávné době prošly některé objekty úspěšnou rehabilitací a získaly původní architektonickou kvalitu. Bohužel řada soudobých rekonstrukcí nedodržuje původní kompozici fasád (například rozměry oken, detaily ostění) a nadále porušuje celkovou architektonickou jednotu a z ní vycházející kvalitu.“

Přesnou polohu pak definuje v úvodu kapitoly věnované této kolonii v knize Ostravské dělnické kolonie III. „Štítová kolonie (německy Genossenschafts-Kolonie, Genossenschaftshäuser, Giebel Kolonie, hovorově Gimplkolonie), pojmenovaná podle specifických domovních štítů (der Giebel, německy domovní štít), byla vystavěna v prostoru vymezeném ze západu ulicí Nerudovou (do roku 1919 Alexanderstrasse, poté Nerudova, za okupace Wielandgasse), z východu ulicí Tržní (do roku 1919 Gartenstrasse/Gartengasse, poté Zahradní a v okolí závodní tržnice též Žižkovo náměstí, za okupace Marktgasse), z jihu ulicí Halasovou (do roku 1913 Polní/Feldstrasse, poté Dr. Friedrich Schusterstrasse, od roku 1919 do počátku padesátých let Štefánikova, za okupace Stefanikstrasse/Stefanikgasse, od počátku padesátých let do roku 1992 La Passionarie) a ze severu tratí vítkovické závodní dráhy, která probíhala jižně od ulice Mírové (do roku 1919 Marienstrasse, poté Petra Chelčického, od roku 1932 Mírová, za okupace Friedenstrasse). Osou Štítové kolonie je ulice Lidická (do roku 1919 Coloniestrasse, poté Husitská, za okupace Bismarckstrasse).“

Podbrobná historie Štítové kolonie je sepsána v již zmíneném třetím díle Ostravských dělnických koloniích vydané v roce 2015 pod editorským dohledem Martina Jemelky.. V okolí kolonie jsme se prošli v minulé fotoreportáži, kde jsme přestavivili kostel, faru, radnici, tržnici či školku. Nyní se podívejme na Štítovou kolonii.