Noční můry primátora Petra Kajnara

Komentář nejen ke kampani „Ostravu nedáme“

První zářijový den přinesl novou oficiální kampaň Statutárního města Ostravy, ve které městští radní svolávají se zaťatou pěstí masu obyvatel města do šiků pod heslem „Ostravu nedáme“. Ostravská kampaň v konfrontačním stylu s prvky populismu a radikální symboliky rozděluje obyvatele Moravskoslezského kraje. Kam směřuje Ostrava? Co svou kampaní Ostrava vlastně sděluje světu?

Rozpočtové určení daní (RUD)

Od roku 2003, kdy došlo ke zrušení okresů jako správních celků a jejich agenda přešla na obce a tehdy nové kraje, se poprvé na vládní úrovni hovoří o novele zákona, který by měl narovnat rozpočtové určení daní (RUD) mezi jednotlivými obcemi a městy České republiky. „Diskuse o novém RUD probíhá na různých úrovních nejméně osm let“, řekl Ostravablogu Jan Tomiczek, starosta Třanovic a předseda Spolku pro obnovu venkova v Moravskoslezském kraji. A dodal, že debata „o novém RUD probíhá delší dobu a ministerský návrh je kompromisem, který vzešel z těchto diskusí a jednání.

Že současná zákonná úprava je diskriminační, se shodnou všichni. Bohužel k pomyslnému diskusnímu stolu došli představitelé Ostravy až po té, co jejich kampaň „Ostravu nedáme“ proti nim rozeštvala přes 120 starostů obcí a měst Moravskoslezského kraje, kteří se v pondělí 5. září 2011 sešli na demonstraci před ostravským magistrátem. Zúčastnil se ho i Jan Socha, starosta Štramberku, který poznamenal: „Žít na úkor Ostravy nehodlám a krátit prostředky na rozvoj Moravskoslezského kraje nedoporučuji. Očekávám však, že i vedení Ostravy a kraje vynaloží úsilí na odstranění diskriminace malých měst a obcí neméně takové úsilí, jaké vynakládá, aby navržený zákon o RUD sněmovnou neprošel. Představitelé Ostravy i kraje z tohoto věcného problému dělají politikum, byť jejich představitelé jsou členy nedávno vládnoucí ČSSD, která pro narovnání starých křivd nic neudělala. Ostrava má navíc zcela jiné možnosti, váhu a politickou moc, jak ovlivnit poslance a senátory.

Jak to tak vypadá, ostravští radní vylezli se svou kampaní „za pět minut dvanáct“. Na konci celostátní diskuze se se zatnutou pěstí snaží dát několikaletému jednání, kterého se odmítli účastnit, „ránu“ a rozdrtit tak snahu malých obcí a měst. Novela vyhovuje 6 241 obcím a městům, nevyhovuje čtyřem městům – Praze, Brnu, Ostravě a Plzní, která byla před reformou státní správy zároveň okresy a byla dosud oproti ostatním finančně zvýhodněna. V ostravské kampani však nezaznělo, že „postižená“ města mají dle nové novely o RUD po dobu několika let dostat finanční kompenzace. S takovou informací by zastrašování zdražením veřejných služeb města nevyznělo tak dramaticky.

Má Ostrava dost financí?

Veřejné služby nelze provozovat bez peněz. Rozpočet Ostravy zaznamenal v uplynulých krizových letech velké šrámy. I přes několikaleté kompenzace nyní hrozí kvůli změně RUD snížení rozpočtu. Na druhou stranu ovšem město prodává developerům své pozemky na splátky, nechává si vytvořit vykřičníkové logo za 1,8 milionu (bez DPH), neumí si pohlídat smlouvy a nedávno opravené ulice a náměstí jsou v horším stavu než před opravou. Ostrava má vždy dostatek peněz na populistické kampaně. Mnohé kulturní instituce by z těch půl milionu, které stála kampaň „Ostravu nedáme“, byly schopny bezstarostně vyžít s bohatým programem rok, některé dva. O penězích, které plynou do jiných oblastí, ani nemluvě.

Pokud Ostrava měla osm let o tu jednu miliardu ročně z RUD „více“, kam peníze skutečně šly? A kam šly 3,2 miliardy z obligací, které si Ostrava půjčila v roce 2004 a jejíž jednorázová splatnost bude k 28. červenci 2014? Jak s těmito prostředky město hospodařilo, co za ně postavilo, kde je investovalo? Pokud bude přijata aktuálně navrhovaná novela zákona o RUD, jak použije město finanční kompenzace? Proč město místo drahých kampaní nevyužije svých politických a diplomatických možností k získání ještě lepších kompenzací? Pokud radní nedokážou dělat relevantní politický lobbing podložený zodpovědným hospodařením a snahou o opravdový rozvoj města, nepomůže jim žádná kampaň ani miliardy navíc.

Dodnes jsem nepochopil, proč na občana různých obcí jsou stanoveny velikostní koeficienty. Proto by všechny obce na občana měly dostat stejně. Je-li někdo správním sídlem, okresem, krajským nebo hlavním městem, nechť mu to stát doplatí, ale nevyvolává rozepře mezi jednotlivými obcemi a městy“, řekl Jan Socha, starosta Štramberku. Ostrava by se měla naopak snažit podpořit malé obce a své finanční zájmy ovlivnit jiným způsobem než tím, že proti sobě poštve své okolí. http://www.youtube.com/embed/rQo2CD9qfyY

Ostrava jako metropole

V rámci kampaně se objevuje i vyzdvihování Ostravy jako metropolitního centra. „Bez velkých měst by mnoho obcí nemohlo existovat. Vždyť v Ostravě pracují jejich občané, jsou na rozvoji velkých sídel závislí,“ tvrdí v MF Dnes Kajnar. Starostové obcí v kraji to již nevidí tak jednoznačně. Především však nevidí projevení zájmu Ostravy o své okolí. Socha k tomu poznamenal, že „Ostrava ani Moravskoslezský kraj se nikdy nezastali více než 300 obcí a měst, která jsou dlouhodobě diskriminována“.

Během kampaně zaznělo, že Ostrava dotuje vysoké školy na svém území, divadla, dopravu, sport… Toto vše využívají i občané okolních obcí, v případě vysokých škol pak lidé z celého Česka („Město vydá více než miliardu korun ročně na služby spojené s pobytem lidí, kteří ve městě trvale nebydlí.“). Jakoby všechny obce a města kulturu, dopravu, sport a školy na svém území nedotovaly. Nikdo kromě Ostravy však veřejnou kampaní nevyhrožuje, že to dělat nebude.

Starosta Štramberku, kterým „projde“ téměř 300 tisíc návštěvníků ročně, k tomu dodává: „Zatímco ve Štramberku a v malých obcích nemáme dostavěnou základní infrastrukturu – vodovod, kanalizace – a hospodaříme s každou korunou – na opravu kapličky za 50 tisíc vypisujeme výběrová řízení –, velká města mají naprosto jiné možnosti – tunel Blanka za 38 mld. namísto vysoutěžených 21 mld., v Ostravě primátor Petr Kajnar hovoří o tom, že postaví nové sportovní areály, dává lidem zdarma dopravu při smogu, hlavní ostravské náměstí s nekvalitní dlažbou, předražené zakázky…“. Podobné argumenty zaznívají i od ostatních starostů.

Cítí se tedy Ostrava oprávněně metropolí? Pokud se Ostrava chce stavět do role metropole, měla by se především snažit o svém okolí něco vědět, nejen pohledem z okýnka auta při cestě na víkendové chaty.

Ostravští radní ovšem především zastrašují, že „pokud by například město nedotovalo městskou hromadnou dopravu, stála by hodinová jízdenka 67 korun, vstupenka na jedno divadelní představení by vyšla na více než 1200 korun.“ Tímto tvrzením v podstatě říkají, že nemají zájem se starat o správu města, jelikož zrovna tyto oblasti jsou hlavním poslání jakékoliv obce. Bez těchto dotací do veřejných služeb by ztratilo město či jakákoliv obec svůj smysl. Radní by si měli uvědomit, že Ostravu neudělají metropolí jen jejich „chlapácká tvrzení“ o tom, co všechno děláme. Přitom kdejaké menší město v okolí má lepší veřejné služby než Ostrava. Stačí se podívat na sousední Opavu, která taktéž, ač není v rámci RUD finančně zvýhodněna, má své městské divadlo či nově se opravující Dům umění. Ostrava naopak vlastní městskou galerii nemá, chybí zde koncertní hala, o které se hovoří od první architektonické soutěže v šedesátých letech minulého století, veřejná doprava se v Ostravě zhoršuje a stav městských komunikaci není zrovna dobrý, a pokud se již něco staví, tak bez architektonických soutěží. Dalo by se říct, že Ostrava svou metropolitní funkci plní nedostatečně.

Zaťatá pěst Ostravy

Manipulace a populismus se vede celou kampaní „Ostravu nedáme“, kterou symbolizuje zaťatá drtící pěst. Čí pěst to je? Pravicového ministra financí, který „drtí“ ostravský rozpočet, nebo levicová pěst primátora Kajnara, drtící zlé Pražáky? Zaťatá pěst se objevuje v propagandách jak fašistických, tak nacistických i komunistických. Dá se říct, že zaťatá pěst vždy symbolizovala navádění davu proti údajnému nepříteli v jakékoliv diktatuře. Když Kajnar na dubnové veřejné diskuzi obyvatelům města řekl, že Ostrava „jde do prdele“, párkrát si před tím posteskl, že bohužel je demokracie a ne diktatura a některé věci tudíž nemůže prosadit. Dodávám, naštěstí, že je zde ještě demokracie.

Petr Kajnar je primátorem druhé volební období a před tím byl čtyři roky náměstkem. Je varující, že veřejné hovoří o tom, že město, které je pod jeho vedením, „jde do prdele“, a přitom sám neodstoupí. Naopak o pár měsíců později prosazuje své názory v kampani se symboly totalitních režimů.

Mít v oficiální kampani města zaťatou pěst v době, kdy na opačné straně republiky probíhá oboustranné rasistické násilí a bezradnost komunálních politiků využívají fašistické radikální strany, je přinejmenším nediplomatické. Možná však jde o záměr, toho se bojím nejvíce. Obdobné sociálně ekonomické problémy jsou i na Ostravsku a je jen otázkou času, kdy radikálních zaťatých pěstí budeme mít okolo sebe více. Zaťatá pěst znamená především násilí, a to nikdy nevedlo k dobrému konci.

Vylidňující se Ostrava

Ostrava měla před jedenácti lety 318 749 obyvatel, k 1. lednu letošního roku již jen 310 464, v létě pak 308 227 obyvatel. Pro nový výpočet RUD se počítá s dalšími dva tisíce obyvateli méně. Úbytek čtyř tisíc obyvatel ročně je vážný problém. Uvědomuje si to i primátor, řešení však nemá. Není divu, ve městě má jen trvalé bydliště a práci a s rodinou pobývá v Beskydech.

Ve městě chybí kromě zmíněných kulturních stánků (běžných i v daleko menších městech) hlídána dětská hřiště, upravené parky, volný čas zde lze trávit v podstatě jen v obchodních centrech. Ostrava není vhodným městem pro mladé rodiny s dětmi. Ti, pokud mohou, volí raději okolní města a obce, kde je zmíněný servis na daleko větší úrovni.

V takovém úhlu pohledu je Kajnarovo lamentování, že „že tři čtvrtiny studentů na univerzitách v Ostravě nejsou z našeho města“ trochu podivné. Měl by být za ty studenty rád. Vždyť již v těchto dnech jde v ostravských ulicích vidět oživení jinak mrtvého města. Ale chápu, nemají zde trvalé bydliště a tak nemohou Kajnara volit.

Noční můra bajkaře Petra Kajnara

Představa, že by Kalouskův návrh prošel, je moje noční můra“, svěřil se Kajnar redaktorům MF Dnes v článku „Ostravu čeká pomalá smrt. Radní spustili kampaň proti daňovým změnám“. Noční můrou mnoha Ostravanů je Petr Kajnar, politik slibující „modré z nebe“ a pak se omlouvající, že on nic nemůže, jelikož ti druzí mu to „kazí“. Jednou je to zastupitelstvo města, podruhé ministr financí. Když je před volbami, slibuje sportovcům fotbalový stadion za 2 miliardy, hudebníkům koncertní síň za miliardu. A když opadne volební horečka a voliči ho znova vynesou do primátorského křesla, všem se omluví, že na to není. Jak Kajnar poznamenal v případě developera stavějícího něco jiného, než původně městu slíbil, ono „to bylo spíš v rovině morální“. A v rovině kajnarovské morálnosti je i řada nesplněných slibů.

Jsou to jen líbezné pohádky a bajky. V roce 2008 mi koneckonců na kritiku nekvalitně opraveného Masarykového náměstí jednu bajku napsal: „Myšičky se radily jak to udělat, aby je nesnědl kocour. Diskutovaly, radily se, až jedna přišla na dobrý nápad – pověsit mu na krk zvonek. Aby ho slyšely, když bude přicházet. Všechny byly nadšené. Jenže se nenašla taková, která by zvonek na krk kocourovi pověsila. Z toho plyne poučení…“ Z toho plyne poučení, že myšičky formátu Kajnara tohle město nepotřebuje.

Kajnar však naopak potřebuje městské peníze. Poslední volby mu vyhrála kandidatura Ostravy na EHMK 2015, na které postavil svou kampaň. Prohraná kandidatura město přišla na 70 milionů a další miliony stály přidružené akce. Přitom je ostravská kultura Kajnarovi a ostatním radním lhostejná. Když například Kulturní dům města Ostravy slavil 50. výročí, na slavnostním večeru zela přední řada rezervovaná pro radní prázdnotou.

Na otázku, zda primátor očekává, že „se Ostravané postaví za své město jako při kandidatuře na evropské hlavní město kultury“, Kajnar apeluje, aby lidí „v nelehké situaci podpořili svoje město.“ Doslova říká: „Podobně se obracím i na občany měst a obcí v regionu, kteří u nás pracují, k nám dojíždějí a budoucnost regionu jim není lhostejná.“ Nejlépe je se třeba zviditelnit za veřejné prostředky a kampaň „Ostravu nedáme“ za půl milionů se k tomu dobře hodí. Jak z kampaně navíc vyznívá, má také nenápadně poukázat, že ostravští radní za nic nemohou. Jelikož z toho, že za to ve skutečností mohou, má nejen Kajnar noční můru největší. http://www.youtube.com/embed/_ecJpW3_vlg

Ostravané se stávají zajatci města

Již několik let obyvatelé žádají své radní, aby se postarali o lepší ovzduší. Místo pomoci výzkumu naopak radní dělají vše, aby se neprovedl. A když už je výzkum zveřejněn, tvrdí náměstek Madej, že je „zveličován“ a město hrozilo vědci žalobou. Nakonec podává žalobu na stát.

A to vše za veřejné prostředky. Stejně jako další kroky ani tohle populistické prázdné gesto k ničemu nevede, ostravské děti dále trojnásobně oproti ostatním oblastem země trpí astmaty a obyvatelé celého kraje dýchají jedovatý vzduch. Dana Havlenová na svém blogu k tomu dodává: „Klidně bych za svého primátora vykrvácela, kdyby podobně agresivní a emotivní kampaň za stejné peníze zahájil před rokem nebo před dvěma – za zdraví nejmenších dětí, které v té „vaší“ Ostravě pořád musí dýchat nadlimitní množství PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu. A vůbec by mi nepřipadalo nejapné, že je hrazena z obecních peněz.“ Špatný stav ovzduší je nejčastější kritikou z řad občanů všech okolních měst. Ostrava svým průmyslem má na tomto stavu lví podíl. Celkovou koncepcí řešení město nemá.

Kam směřuje Ostrava?

Jestliže Ostrava nezajistí základní veřejné služby, které dle hrozeb v aktuální kampani chce naopak omezit, nesmí se divit, že lidé odcházejí, nechtějí poslouchat věčné sliby a dýchat při tom jedy. Čas výmluv již vypršel a uvědomují si to i naší konšelé. Proto Kajnar nedokázal odpovědět, jaké jsou jeho vize směřování Ostravy a místo toho řekl onu emotivní větu o městu jdoucím „do prdele“. Nemyslím si však, že tam nutně musí dojít. Věřím, že ve městě žije mezi těmi zbývajícími tři sta tisíci lidmi dostatek osobností, kteří vize mají a mohli by je proměnit v realitu. Jedno však vím jistě, současný „modro–oranžový kočkopes“ to nedokáže.

Pokud radní hledají podporu u obyvatelů města, musí si uvědomit, že každý Ostravan město podporuje již jen tím, že tu ještě bydlí.


Jaroslav Němec