Na Nové Karolině v centru Ostravy vyroste nová stavba s velkými ambicemi. Její investor o ní v tiskové zprávě mluví jako o stavbě, která „je urbanisticky citlivě zakomponována do stávajícího rázu okolních budov“. Tyto propagační řeči jsou však stejně bezobsažné jako celý návrh. Jediné, čeho developeři nejsou schopni, je právě urbanismus a kvalitní architektura. Na vizualizacích se autoři chlubí zejména efektním průchodem k ještě mohutnější stavbě „chrámu konzumu“ a velkými čísly o velikosti stavby. Jsou tato čísla a „architektonické“ efekty opravdu nosnou myšlenkou?
Kvalitní urbanistickou studii, vyšlou z mezinárodní regulérní urbanisticko-architektonické soutěže, však minulé vedení magistrátu smetlo se stolu a pozemky budoucího „nového centra“ byly prodány všehoschopným developerům. Nemíním se zde již k tématu opravdu promarněné urbanisticky kvalitní studie vracet, ani nehodlám opakovat už proběhlé diskuze k neregulérnosti „developerské soutěže“, „jedinečném“ vynálezu ostravských radních. K ilustraci problematiky tématu může posloužit článek Jana Havleny Co si Ostravané mají myslet o Karolině a „svých“ politicích?. Tématu se výstižně věnoval Martin Strakoš v Týdeníku A2 v článku Problémy s ostravskou Karolinou. Pro stejné médium Strakoš shrnul další dění v článku Hlavně že se bude stavět. A o to tu vlastně jde. „Však si tam každý něco postavíme…“, nic víc. Vznikne užitná plocha bez obsahu.
Jako celek působí stavba „Nová Karolina Park“ všeobecnou známostí – znáte to, ten pocit, že „tohle jsem již někde viděl“. Taková stavba se hodí spíše na periferii. Něco obdobného člověk může spatřit například kolem vídeňských výpadovek. Kdyby takto vypadala třeba nedávná dostavba Shopping Parku v Ostravě – Zábřehu, bylo by to přijatelné. Tam tahle „tuctovka“ může získat i estetické kvality, jenže v samém centru města jde o stavbu neměstotvornou stejně jako projekt „chrámu konzumu“ opodál. Ten připomíná spíše zvětšený kulturní dům normalizačního sídliště než cokoliv jiného. Je spíše „školním“ cvičením než vyjádřením tvůrčí architektonické myšlenky. Developer nám předkládá dojem ulice, náměstí a průchodů, ale utvořených bez tvůrčího ducha. Stejně jako nové obchodní centrum, tak i „Nová Karolina Park“ se snaží vzbudit vypadat jako monumentální architektura. Ta se však netvoří velikostí, ani jí nelze dosáhnout mechanickým zvětšením.
Jediná „architektonická“ myšlenka prosklené hmoty „Nová Karolina Park“ je průchod. Ten má být dvojitou bránou s vnitřním průchozím nádvořím. Dalo by se říct, že jde o zajímavý nápad. Ale jde o nápad propracovaný? Zvážili autoři „architektonického“ návrhu všechny možnosti průhledové osy? Nebo byl jen vyprojektován a rozveden původní nápad avizovaný již v ideových studiích? Proč průhled není namířen spíše k hlavní tepně – křižovatce ulic Nádražní a 28. října, ale místo toho hledí jen na fádní novodobý přílepek na budově bývalé kavárny Palace? Předložené vizualizace spíše potvrzují sídlištětvornou (ne)architekturu, kvalitnímu urbanismu a architektuře na hony vzdálenou. Jde o tendenční zástavbu obdobného charakteru, jako byly normalizační zástavby s kulturními domy. Jen se slovo „kulturní“ změnilo na „obchodní“ a „dům“ na „park“ či „centrum“.
Nerespektování jakýchkoliv pravidel se promítá i do názvu budovy – „Nová Karolina Park“. Není to tak dávno, co se filolog Petr Fidelius zamyslel nad obdobnou jazykovou hrůzou v případě pražských staveb: „(…) na uvolněném pozemku že má vyrůst cosi, co se bude nazývat Futurama Business Park. Netěšme se však na žádný „obchodní parčík“ (…) za první republiky se v Praze stavěly obchodní paláce, dnes se tu zřizují byznys parky… Kam se jen podělo naše někdejší sebevědomí, jehož přirozeným výrazem byly též jisté jazykové usance? Opravdu zmizelo v nenávratnu?“
Nakonec vlastně „Nová Karolina Park“ ukazuje stejnou schopnost adaptace developerů, jakou lze vypozorovat u politiků. Je jedno, kdo vyhraje, kdo je zvolen, nakonec se mezi sebou všichni nějak domluví. Soutěž či volby jsou pro ně jen „nutné zlo“, které musí nějak přežít a pak mohou být zase „všehoschopní jánabráchysti“. Ale jak napsal Martin Strakoš v již citovaném článku z roku 2006, „Další vývoj území bude beztak záviset na světové ekonomické situaci, takže nynější plány mohou být klidně vzdušnými zámky.“ Takže vzhledem k současné světové ekonomické situaci svítá Ostravě naděje…
Jaroslav Němec
