Almanach Komorní scény Aréna 2005-2015

Komorní scéna Aréna patří mezi přední české scény, mimo jiné získala nejvyšší ceny kritiky – Divadlo roku 2013 a 2015. Divadelní představení je prchavá záležitost, časem zůstává jen dojem a kusé vzpomínky. I proto byl všemi, kdo se o divadlo zajímají, uvítánAlmanach Arény 2005-2015 připomínající v úplnosti inscenace od doby přestěhování divadla. Křest publikace 15. února 2017 v Knihcentru proběhl ve slavnostním duchu, divadlo ocenila náměstkyně ministra kultury i ostravský primátor, promluvila ředitelka divadla, umělecký šéf, dramaturg a další. Almanach zaujme již působivou grafikou a objemem, vybízí k prohlédnutí a pročtení.

Připomeňme, že Aréna už vydala jeden almanach roku 2003, s dotiskem roku 2005, v němž jsou uvedeny popisky a fotky ze všech inscenací od roku 1991 do pololetí 2005. Zasvěcený profil scény sepsal Jiří Štefanides, profily čtyř tvůrčích osobností zpracovala Bohdana Rywiková. Útlá publikace obsahuje ještě řadu rejstříků. Zato nový almanach má tři sta stran, je bohatě vypraven, s barevnými fotografiemi a výraznou grafikou. Je členěn do oddílů. Po úvodním slovu Renáty Huserové následuje esej renomovaného divadelního kritika a teoretika Vladimíra Justa. V další části se představuje vedení divadla a herecký soubor 2015/16. Nejrozsáhlejší částí je přehled inscenací, na konci je několik rejstříků a seznam cen.

Trpká Ruská zavařenina

Vladimír Just ve své kritické úvaze prolíná reflexe a souvislosti, při tom zmiňuje asi pětadvacet inscenací. Charakterizuje osobité pojetí Arény, herectví typu činoherního klubu a jeho kontinualitu, komentuje ruskou dramatiku, zejména Ruskou zavařeninu, inscenace S nadějí, i bez ní, Slyšení a Něco za něco. Text působí jako zaujatý proslov, pohotový glosátor a nesmlouvavý arbitr Just se dovede nadchnout, ale i příkře odmítnout. Vůči Aréně nešetří uznáním a výhrady má jen asi ke třem inscenacím. (Když jej však řečnění strhne, párkrát zabředne do politiky – „Rusko je znovu za dveřmi, v plné polní“, „zemanovsky namyšlený, samolibý frajer“, „u nás v tunelářově“, „klauzemánie“, „prezident Osvoboditel kmotrů“).

Něco za něco aneb Jak chutná moc

Za vedení divadla se představuje ředitelka Renáta Huserová, umělecký šéf Ivan Krejčí a dramaturg Tomáš Vůjtek. Každý ke svému portrétu přidává pár vět, padnou slova o velké zodpovědnosti, tvořivosti a víře v divadlo a diváka, který je schopen to nabízené ocenit. Soubor divadla čítá třináct herců, z žen to jsou Tereza Cisovská, Pavla Dostálová, Petra Kocmanová, Alena Sasínová-Polarczyk a Zuzana Truplová, z mužů Marek Cisovský, Michal Čapka, Albert Čuba, Vladislav Georgiev, Josef Kaluža, Štěpán Kozub, Šimon Krupa a Petr Panzenberger. Každý z nich tu má portrét, pár záběrů z her, seznam rolí, rozhovor a profil. Ty profily mají různý rozsah i formu a zdá se, že si ho každý z nich volil podle svého naturelu.

Tragikomedie lidských osudů

Přehled inscenací je důmyslně řazen od poslední sezóny k těm nejstarším. Po seznamu her každé sezóny, charakterizované sloganem, následují jednotlivé inscenace, na čtyřech stránkách je vždy velký záběr z plakátu ke hře a několik fotografií z ní, popiska s tvůrci a herci se sloganem a úryvky z recenzí. Počet inscenací v sezóně se nyní ustálil na čtyři, v minulé dekádě to bývalo i víc. Za poznámku stojí, že v seznamu inscenací sezóny 2008/9 je jen zmínka o hře Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové, a to z důvodu jejího stažení z repertoáru kvůli neudělení autorských práv. Inscenace A. Hübnera-Ochodla měla velký ohlas, excelovali v ní A. Sasínová-Polarczyk, K. Zerdaloglu, A. Čuba a T. Dočkalová.

Budovatelé říše jako katastrofické podobenství

Rejstříky obsahují seznamy zaměstnanců divadla, bývalých členů souboru, hostujících herců, autorů her, režisérů, hudebních skladatelů, scénografů, kostýmních výtvarníků, uváděných her, autorů fotografií. U každého rejstříku je uveden název hry, rok premiéry, případně autor. Jelikož almanach nemá připojen obsah, je škoda, že u rejstříku her (celkem 57 titulů) není uvedena strana v textu, zlepšilo by to vyhledávání. Místo doslovu je uveden přehled cen a ocenění, což působí jako dramatické vyvrcholení textu.

Almanach Arény 2005-2015 je reprezentativní publikací, slogan „20 let v dobré společnosti“ nepřehání – je to už 23 let! (12 úplných sezón ve staré Aréně a 11 sezón v nové).


Milan Líčka, foto divadloarena.cz

Napsat komentář