Nejvýznamnější ostravský divadelní festival již poosmé

Další divadelní „nálož“ s potenciálem případného návštěvníka nejen pobavit či něčím překvapit, ale kupříkladu s ním vést také polemický rozhovor, je připravena na již osmý ročník festivalu Dream Factory Ostrava. Diváci budou mít opět po roce jedinečnou příležitost zhlédnout v Ostravě vrcholná představení zejména českých divadel. Přehlídka se letos bude konat od úterka 31. května do neděle 5. června 2016 v ostravských divadlech a kulturních centrech, festival bude, jak už je dobrým zvykem, vrcholit víkendovým programem v (post)industriálním prostředí Dolu Hlubina.

Tematická i žánrová pestrost

V připraveném festivalovém programu lze vystopovat hned několik tematických okruhů: pozoruhodnými inscenacemi se například připomene dílo Williama Shakespeara, od jehož úmrtí letos uplynulo 400 let, v nebývalé míře se bude kroužit kolem fenoménu skautingu či u nás populární trampské subkultury, na své si přijdou příznivci stále oceňovanějšího režiséra Jana Friče (uvedeno bude dokonce pět jeho úspěšných inscenací) a prostor bude dán i životním peripetiím obdivované i zatracované herečky Lídy Baarové. Přesto, že je festival tradičně zaměřen zejména na činohru, i letos se můžeme těšit na drobné žánrové přesahy, například ke kabaretu či tanečnímu divadlu.

Letošní novinkou je site specific projekt, který vzniká přímo na objednávku festivalu. S herci ostravského Divadla Petra Bezruče ho připravuje jako speciální autorskou inscenaci nazvanou Shakespeare na Hlubině jeden z nejobdivovanějších tuzemských režisérů Jan Mikulášek. „Čeká nás jen pár dní zkoušení, ale těším se moc, site specific projekty mě vždycky nesmírně lákaly,“ říká Jan Mikulášek, který se díky projektu vrací do Ostravy, kde v minulosti strávil několik sezón na postu uměleckého šéfa Divadla Petra Bezruče. A aby toho nebylo málo, připravena je v průběhu festivalu také debata k jednomu z uvedených témat, bude se muzicírovat, promítat či vydávat festivalový zpravodaj.

Zbývá ještě pár vstupenek

Přesto, že je řada festivalových představení již vyprodaných, stále si lze ještě vybírat z několika pozoruhodných představení. Nevšední zážitek lze očekávat například s inscenací, pod níž je režijně podepsán Jan Frič. Jmenuje se Válka, napsal ji literární provokatér Rainald Goetz formou nedějového mozaikovitého pásma a v Ostravě bude uvedena v podání pražského Divadla X10. Recenzent Martin M. Macháček pro Radio Wave o Válce mimo jiné napsal: „Skeptickému pohledu na současnost a meziválečné období, které žije čekáním na budoucí apokalypsu, vévodí různorodě surrealistické výjevy od obrazů z jakéhosi předpeklí, kde fanoušci pivního rocku chlemtají půllitry, až po infernální halucinace jako z apokalyptických vizí. Chaos je podle Friče poblouznění mysli podobné nějaké diagnóze.“

Jemnější poetiku nabídne inscenace z produkce pražského Experimentálního prostoru NoD v režii Jana Nebeského příznačně nazvaná Dvojí domov / Z Čepa, jež propojuje slovo, hudbu a výtvarné umění a která vychází z motivů povídkového souboru jednoho z nejosobitějších českých literátů – Jana Čepa. Herecké umění Davida Prachaře, Lucie Trmíkové a Aloise Švehlíka doplňují klavírní variace v excentrickém podání skladatele Martina Dohnala i tvorba výtvarníka Igora Korpaczewského, který přímo na jevišti v průběhu představení oživuje své velkoformátové plátno.

Závěr s osobní zpovědí i netradičním Richardem III.

Také dvě závěrečná nedělní představení slibují silné divadelní zážitky. Nejprve na sebe bude pozornost strhávat pražská Spitfire Company s projektem Vypravěč, který je dle pořadatelů namíchaný z ingrediencí tanečního divadla, experimentálního zpěvu a vizuálního konceptu. Jedná se o osobní zpověď francouzské performerky Cecile Da Costa, v jejímž extrémně fyzicky náročném sólovém vystoupení můžeme „zaslechnout“ i nevyslovenou modlitbu za nenarozené. Závěrečné představení bude patřit Shakespearovu Richardu III. v podání Klicperova divadla. Konzervativně pojatou klasiku ale nečekejte. Režisér David Drábek umí velmi dobře balancovat na hraně humoru a tragiky, přičemž, jak v jedné recenzi píše Marie Reslová, smíchem paradoxně umocňuje hrůznost toho, co se na scéně děje.

Podrobnosti o festivalu i jednotlivých představeních lze najít na webových stránkách www.dfov.cz.


Jan Havlena, foto: dfov.cz

Napsat komentář