Švýcarský dramatik Urs Widmer se ve hře Top Dogs zabývá jedním z fenoménů doby korporátního kapitalismu, jako je nezaměstnanost „velkých zvířat“, vysoce postavených, skvěle placených, zdánlivě neohrozitelných manažerů. V agentuře pro jejich opětovné začleňování se pomocí psychoterapie a dalších postupů řeší jejich „opracování“ k dalšímu použití. Již třetí inscenací se do Arény vrací polský režisér Grzegorz Kempinsky, který umí svou živelnou energií inspirovat herce a naplno zasáhnout diváky. Premiéra byla 9. ledna 2016.
K hledišti mírně protažená bělostná scéna s osmi bílými ribstoly po obvodu a osmi bílými židlemi v půlkruhu navozuje dojem odtažitého, aseptického prostředí. Kontrastně se na ní vyjímají postavy v černém, muži v oblecích s pestrými kravatami a červenými ponožkami, ženy v kostýmcích a lodičkách na vysokém podpatku. (Minimalistickou scénu a kostýmy navrhla Barbara Wołosiuk). Potlačením barevnosti je zaostřena pozornost na herecký projev, náladu situací přesně dokresluje osvětlení a elektronická hudba Marcina Müllera.
Děj sestavený z volně navazujících scének je v podstatě kruhový, na začátku přichází jeden nezaměstnaný, na konci je jinému nabídnuto místo. V první části psychoterapie každá postava předstupuje a vypovídá o sobě, přikrášlenou verzi změní teprve pod tlakem a zasahováním ostatních, líčí své pocity pokoření, narušené vztahy, nejistotu z budoucnosti. Po rázné rozcvičce následuje druhá, situačně proměnlivější část hry, kdy postavy postupně získávají novou rovnováhu. V úzkém kruhu jsou postoje konfrontovány a vzájemně měněny role, skupinová terapie končí. Ponechány samy sobě postavy sedí, neslyšně přemítají, blouzní o penězích, sní. Expresí dýchá následná scéna na ribstolech, symbolech kariérního postupu, slyšíme citáty z Apokalypsy, jména slavných značek a závratné sumy. V závěru se vrací výchozí situace, aby vše mohlo v podobném duchu pokračovat…
Scény jsou postaveny na hereckých etudách rozpracovávajících charaktery a vztahy, přitom aktéři záměrně nesou své občanské jméno. Ve vstupní scéně nově příchozí Vladislav Georgiev překypuje vztekem, když pochopí, že dostal výpověď, alfa samec Albert Čuba práská opaskem a hlásá, že svět patří silným: „Je válka! Potřebujeme Churchilly!“, flegmatický Josef Kaluža myslí jen na své skvělé auto, masochistický Marek Cisovský se vzpírá realitě uvěřit, hysterický Štěpán Kozub se v křeči chlubí, že na mnohé šéfy leccos ví , záludný Petr Panzenberger je posedlý pomstou. Výřečná, předvádivá Zuzana Truplová se podobně jako vypočítavě chladná Tereza Cisovská snaží manipulovat okolím. V druhé části při simulaci manželského duelu si Cisovská s Kalužou vymění role, ve statické scéně pobaví Cisovský nasloucháním vnitřních hlasů ostatních. Na ribstolech všichni zúčastnění náhle nabývají energii, v poslední scéně už zklidněni sedí v kroužku jako na začátku.
Grzegorz Kempinsky lineární text upravil a rozdělil ostrými střihy, děj soustředil na vybudování atmosféry a vyznění scén, aktualizoval narážkami na Korejce v ČSA, Agrofert, Zentivu. Inscenaci uzpůsobil svému pojetí divadla silných zážitků, vyhraněných charakterů a překvapivých momentů, nechybí hořký humor, ironie a groteskní nadsázka. Herci dostali velký prostor ke spolumodelování postav a situací, pod svými vlastními jmény jsou jakoby obnaženější. Každý z nich vydoloval ze sebe krajní, nečekané polohy, nejvíce překvapili Tereza Cisovská, Marek Cisovský, Vladislav Georgiev a Štěpán Kozub.
Hra Top Dogs ovšem není jen historka o pádech velkých zvířat, bezohledných hadů v oblecích. Je to metafora systému, kde člověk je jen součástkou mechanismu pro vytváření maximálního zisku – po opotřebování se vyhodí nebo v lepším případě opraví. Každému se může stát něco takového a bude to prožívat s obdobnými pocity selhání, ponížení, beznaděje. Toto nám vzkazují Urs Widmer a Grzegorz Kempinsky a prostřednictvím krutě zábavného děje nám to podávají jako hořkou pilulku ve sladké polevě. Spolu s perfektně sehraným ansámblem tak tvůrci inscenace vložili další kamínek do zářivé mozaiky úspěchů Komorní scéna Aréna.
Milan Líčka, foto divadloarena.cz
