Ostravští zastupitelé schválili ve středu 25. 11. 2015 záměr zřídit příspěvkovou organizaci takzvané městské galerie. O potřebě zřídit instituci městské galerie v Ostravě se hovoří již několik let.
Rozhodnutí předchozího zastupitelstva podpořit projekt městské galerie ve vítkovickém Gongu formou tříletého projektu byl ostře kritizován odbornou veřejností pro svou nestandardnost, snahu obsadit ředitele bez výběrového řízení, nevhodné umístění či nadsazený rozpočet v žádosti. Na OstravaBlog.cz jsme tématu věnovali v roce 2013 tématický blok. Po tlaku veřejnosti bylo nakonec výběrove řízení vypsáno a ředitelem se stal renomovaný kurátor Marek Pokorný. Ten nyní připravil pro zastupitele materiál pro zřízení příspěvkové organizace, který zastupitelé schválili. V materiálu i reportáži České televize mimo jiné poukazuje na problémy spojené s provozem galerie formou projektu a také na problémy spojené s umístěním galerie ve vítkovickém Gongu.
Argumenty jsou tytéž, jaké byly vzneseny při diskusích před třemi lety, kdy byla galerie přes kritiku odborné veřejnosti umístěna v Gongu a dotaci čerpalo sdružení Trojhalí Karolina. Pokorný nyní nyní navrhuje přesun městské galerie do centra, v reportáži uvádí například objekt bývalého Bati, bývalého Bauhausu či městských jatek.
Důvodová zpráva (v plném znění, pozn. redakce)
Tímto materiálem je předložen orgánům města záměr zřízení městské příspěvkové organizace – platformy pro současné umění v Ostravě (dále také městská galerie).
1. Současná situace
Zřízení městské galerie coby instituce, která bude pečovat o vystavování a zprostředkování současného umění, je předmětem politické diskuse více než 20 let. Absenci městské galerie jako významné součásti kulturní nabídky v Ostravě dlouhodobě vnímají výrazně negativně návštěvníci města i jeho obyvatelé, včetně významných skupin jakými jsou výtvarní (a jiní) umělci působící ve městě a v regionu, zástupci akademické obce, členové kulturní obce ve městě a studenti (nejen) uměleckých oborů. Absence dlouhodobě fungující městské galerie je tak při různých příležitostech označována jako výrazný nedostatek městské kulturní infrastruktury, ale také jako negativum pro aktivní budování obrazu Ostravy coby města s velkou vnitřní dynamikou a možnostmi rozvoje.
V porovnání s jinými oblastmi kultury (divadlo, vážná hudba), které mají ve městě z hlediska dlouhodobě fungující organizační základny zastoupení (PO města) co do rozsahu a kvality na vyhovující či dokonce nadstandardní úrovni, současné výtvarné umění jako součást živé kultury je odkázáno na projekty a aktivity „zdola“, jejichž životnost a dosah omezuje fakt, že jsou obvykle vedlejší aktivitou iniciátorů. Především ve srovnání s Brnem a Plzní, které mají muzeum umění (PO státu respektive PO kraje) i galerii současného umění financovanou dlouhodobě z rozpočtu města, tak v Ostravě chybí jeden významný prvek charakterizující města podobné velikosti a ambicí nejen v ČR, ale také v Polsku a na Slovensku (o Německu a Rakousku nemluvě).
Péči o výtvarné umění tak zajišťuje především Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) – příspěvková organizace Moravskoslezského kraje. Jedná se však o standardní muzeum umění s (potenciálně) širokým spektrem činností – budování sbírek, péče o kulturní dědictví včetně restaurování, věda a výzkum, edukační aktivity pokrývající rozsáhlý časový úsek dějin umění, publikační činnost apod. Současné umění a jeho rozrůzněnost včetně specifických nároků na jeho prezentaci je jenom jedním (a méně podstatným) předmětem zájmu GVUO. Ve městě a okolí samozřejmě působí několik subjektů (soukromých či polosoukromých) různé úrovně, které se zabývají prezentací současného umění, zaměřují se na umělecké intervence do veřejného prostoru či realizují jednorázové projekty. Tyto aktivity však především z ekonomických a organizačních důvodů nemohou průběžně realizovat závažné projekty mapující aktuální tendence výtvarného umění.
V minulém volebním období byly dlouhodobé snahy o vznik městské galerie řešeny poskytnutím víceleté dotace zájmovému sdružení právnických osob TROJHALÍ KAROLINA, které v současné době zajišťuje projekt Galerie města Ostravy/PLATO – platforma (pro současné umění) Ostrava.
– Víceletá dotace je poskytnuta na období 06/2013 – 12/2016.
– Výstavy a doprovodné akce jsou realizovány v Multifunkční aule Gong (750 m² a 250 m²), která je pro aktivity pronajímána, a v Trojhalí Karolina (4 500 m²).
– Celkové náklady 2013 – 2016: 36.800 tis. Kč, z toho dotace SMO činí 34.500 tis. Kč.
– Průměrné roční náklady činí 10.800 tis. Kč, z toho nájemné a energie 1.630 tis. Kč, osobní náklady 3.350 tis. Kč (umělecký manažer – vedoucí GMO, výkonný asistent, pracovník pro marketing a komunikaci, pracovník pro doprovodný program a edukační činnost, recepční – 2 úvazky, DPP a DPČ – lektoři edukačních programů, zajištění a produkce, organizační zajištění).
Galerie města Ostravy v podobě PLATO – platformy (pro současné umění) Ostrava se během necelých dvou let existence stala díky dočasně stabilnímu rámci financování a standardně fungující institucionální podobě svých aktivit a chování samozřejmou součástí kulturní mapy nejen Ostravy, ale také celé České republiky; navázala perspektivní mezinárodní spolupráce; vytvořila komplexní nabídku doprovodných programů pro různé typy zájemců o současné podoby umění v Ostravě; stala se důležitým cílem návštěv a prezentací hlavních protagonistů současné české umělecké scény; přitáhla pozornost celostátních médií ke svým aktivitám (specializované časopisy a servery, ale také celostátní deníky, pořady České televize a Českého rozhlasu); svým přístupem k formám edukačních programů oslovuje stále rozsáhlejší spektrum škol, přičemž zájem o účast v těchto programech skokově roste (v roce 2014 to bylo 900 žáků základních a středních škol, v roce 2015 už 2900, přičemž poptávka přesahuje stávající organizační a personální možnosti GMO/ PLATO); v rámci grantových řízení na úrovni Ministerstva kultury ČR obstála ve třech ze čtyř podaných žádostí, což svědčí o jejich kvalitě i respektu, který si za krátkou dobu tento projekt vydobyl. Potřebnost a význam takového typu kulturní instituce v Ostravě se jednoznačně potvrdila. Jestliže SMO na činnost GMO/ PLATO vynaloží v podobě víceleté účelové dotace do konce roku 2016 téměř 35 milionů Kč, je nutné se zabývat tím, jak lze tuto vstupní investici (finanční, sociální, kreativní a organizační) zhodnotit v budoucnu.
2. Budoucnost městské galerie – návrh řešení
Jako nejlepší možnost se stále jeví zřízení příspěvkové organizace města (dále také PO), která se stane nástupkyní projektu financovaného nejprve v rámci dlouhodobé účelové dotace. Nově vzniklá organizace bude organizací galerijního charakteru bez vlastních sbírek (tím se diametrálně odlišuje od muzeí umění, také od krajského zařízení GVUO a komerčních galerií).
Výhody PO:
– zajištění perspektivy projektu do budoucna a jeho stabilizace; dobudování infrastruktury pro umění v Ostravě a posílení pozitivního obrazu města v očích aktivní veřejnosti;
– možnost přístupu k širšímu spektru doplňkových zdrojů financování (dlouhodobé náročnější projekty případně investice vyžadující podporu z veřejných zdrojů – Evropské fondy, Norské fondy, granty MK ČR i z dalších programů než je oblast profesionálního umění, MŠMT ad.); větší důvěryhodnost jako žadatele o granty i jako partnera pro privátní sektor;
– snadnější přístup do mezinárodní sítě analogických institucí, které mají zájem především o jasně definovaná dlouhodobá partnerství (důležité i vzhledem k mezinárodním projektům financovaným z peněz Evropské unie);
– z pohledu města lze u PO snadněji nastavit cíle a odpovídající strategie pro synergie s dalšími aktivitami na území města;
– z pohledu politického marketingu se jedná o dobrý tah města vůči opinion lídrům z řad kulturní veřejnosti a zároveň příspěvek k naplnění dlouhodobého politického cíle (Koncepce rozvoje kultury SMO, částečné řešení problému odumírání centra Ostravy);
– možnost dlouhodobě a systematicky rozvíjet vzdělávací aktivity ve spolupráci s potřebami jednotlivých škol a zároveň je financovat z doplňkových zdrojů;
– strategické rozvíjení vzdělávacího potenciálu, a to nejen v oblasti vnímavosti k současnému umění, ale také vzhledem k vyrovnávání rozdílů ve vybavení dětí a mládeže kulturním kapitálem a sociálními dovednostmi;
– možnost partnerské, systematické spolupráce s Ostravskou univerzitou v Ostravě a VŠB-TUO na dlouhodobých společných projektech (financování z Evropských fondů);
– vyšší míra identifikace umělecké komunity s projektem a očekávaná vyšší míra zapojení veřejnosti;
– vytvoření stabilních pracovních míst;
Nevýhody a rizika PO:
– ztráta flexibility spojené s financováním na bázi dotace;
– investice, vyšší náklady v první fázi (v případě vlastního objektu);
– odklad možnosti čerpat z evropských fondů podporujících měkké aktivity;
– problémy spojené s přesměrováním návštěvnických návyků a očekávání;
– zdlouhavé rozhodování o prostorovém zázemí projektu;
– nedostatek vlastních investičních prostředků města;
– nemožnost čerpat investice z fondů EU v dané oblasti.
Přechod z víceleté dotace na formát příspěvkové organizace
– Zřízení PO k 1. 7. 2016, přesun aktivit a plné spuštění PO k 1. 1. 2017.
– Schválení příspěvku na rok 2016 ve výši cca 700.000 Kč (částečný úvazek pro statutárního zástupce, plný úvazek pro projektového manažera, dále právní a účetní služby, PR a marketing, DDHM, IT služby, apod.; podrobná struktura nákladů hrazených z tohoto příspěvku na provoz pro 6 měsíců roku 2016 bude předložena v rámci materiálu o zřízení P.O.).
– Je nutné vyřešit nástupnictví PO tak, aby zejména majetek nabytý v rámci grantu Trojhalím Karolina pro potřeby GMO/PLATO, byl předán nové PO k 1. 1. 2017. Vyřešit do 30. 6. 2016.
– K 30. 6. 2016 by mělo na úrovni vedení SMO padnout strategické rozhodnutí o prostorovém umístění PO od roku 2017 (respektive by měla být nalezena shoda na reálném scénáři pro perspektivní prostorové zajištění aktivit PO). Viz dále popis možností umístění.
– Získání příslušného objektu pro PO ideálně během roku 2016.
– Předložení a schválení zřizovací listiny a organizační struktury do 30. 6. 2016. Zajistit personální obsazení, dramaturgii a strukturu aktivit (i v souvislosti s prostorovou perspektivou) do konce roku 2016.
Náklady na provoz a personální zajištění
V případě zřízení samostatné PO je nutné počítat oproti současnému stavu s růstem osobních nákladů a k navýšení podílu mandatorních výdajů v neprospěch výdajů na vlastní činnost a projekty (což lze do jisté míry eliminovat či vyrovnávat snížením nákladů spojených nyní s nájmem prostor v Multifunkční aule Gong).
Základní roční příspěvek by se v každém případě měl v letech 2017 až 2020 pohybovat ve výši minimálně 11.000.000 Kč, optimálně okolo 12.500.000 Kč a ideálně ve výši 15.000.000 Kč (se zohledněním inflace a dalších externích faktorů jako je růst ceny energií a PHM). Vlastní příjmy, tedy příjmy generované z jiných veřejných zdrojů a z vlastní činnosti, se v případě galerie, centra či institutu pro současné umění nebudou nikdy pohybovat významně nad 12 % příspěvku, takže celkový objem peněz bude vždy záviset na výši příspěvku zřizovatele.
Personálně bude nutné rozšířit současný tým minimálně o pozice ekonom/účetní, technik/správce objektu, posílení edukační pozice minimálně na jeden celý úvazek, zřízení pozice asistenta/asistentku pro doprovodný program a projektového manažera (tedy celkem minimálně 4 celé úvazky; doprovodný program je nyní zajišťován jako DPP v zásadě jako 0,5 úvazku). To vše v rámci příspěvku oscilujícího kolem roční dotace na provoz Galerie města Ostravy/ PLATO – platforma pro současné umění. Celkový počet zaměstnanců podle zaměření PO a náročnosti obsluhy prostor se však v případě varianty počítající s umístěním PO do vlastního objektu měl pohybovat kolem 12 až 14 osob v hlavním zaměstnaneckém poměru.
Investiční náklady
Investiční potřeby jsou samostatnou položkou, která není v předpokladu výše ročního příspěvku na provoz zohledněna. Jejich výše a rozložení v čase bude záviset na rozhodnutí o prostorovém rámci působení instituce, viz dále popis možností umístění. Zároveň se do konce roku 2016 musí provést základní investice týkající se technického zázemí a nezbytného technického vybavení PO, tak aby od 1. 1. 2017 mohla plnohodnotně fungovat (závisí rovněž na rozhodnutí o prostorovém zázemí).
Možnosti umístění městské galerie
Varianta A
Zachovat stávající stav a realizovat výstavy a doprovodné programy (ať už dočasně, anebo dlouhodobě) v prostorách Multifunkční auly Gong. Varianta dalšího pronájmu prostor v Gongu však zakládá další komplikace nejen pro fungování vzniklé PO (chybí zázemí pro management PO, provoz galerie se musí přizpůsobovat dalším komerčním aktivitám, které se v Gongu konají, prostorové možnosti jsou omezené) , ale také pro další rozhodování a jednání SMO – a velmi pravděpodobně by oddalovala optimální nastavení funkcí a výkonu instituce. Také není zanedbatelná otázka psychologické (nikoli faktické) dostupnosti, která už v tomto roce podvazuje další růst počtu návštěvníků a uživatelů služeb poskytovaných městskou galerií. Tato varianta však představuje jen odklad řešení vlastního prostorového zázemí městské galerie.
Varianta B
Umístit městskou galerii jako instituci do vlastního objektu.
Vzhledem k diskusím o obnově a oživení centra Ostravy je z praktického, politického i funkčního pohledu žádoucí spojit zřízení městské příspěvkové organizace se strategickým řešením dlouhodobého a komplexního problému funkcí městského centra.
Vzhledem k charakteru městského prostoru lze doporučit spíše konverzi, či rekonstrukci již existujícího vhodného objektu, který město buď vlastní, anebo ho pro potřeby městské galerie získá do svého vlastnictví.
Městská galerie je vhodným nástrojem, jak do centra města přivést různorodé aktivity, které v něm budou následně udržovány, podporovány a rozvíjeny i ve spolupráci s dalšími kulturními organizacemi a v návaznosti na sociální a rozvojové projekty. Galerie současného umění nejsou a nemají být ryze návštěvnickou destinací, ale budují určitý typ komunity a upřednostňují určitý typ chování a jednání, který bezprostředně souvisí s potřebami identifikovanými v souvislosti s diskusemi o tom, co centrum Ostravy potřebuje.
Podle povahy vybraného objektu se investice může pohybovat v poměrně značném rozpětí, ale lze ji rozložit v čase (a přizpůsobit tomu také program a projekty PO).
– Identifikovat vhodný objekt v centru města respektive v některém z těchto městských obvodů: Mariánské Hory, Vítkovice, Moravská Ostrava a Přívoz (jako příklad – bývalé kino ve Vítkovicích).
– Získat objekt bývalých Městských jatek (dále také jatka) včetně budovy bývalého Bauhausu do majetku města, rozhodnout o jejich rekonstrukci pro potřeby instituce podporující současné umění, identifikovat vhodný způsob financování rekonstrukce (např. evropské fondy). Odhadem se jedná o investici v objemu 250 až 350 milionů Kč včetně nákupu objektu. Pokud bude SMO jednat o získání objektu Bauhausu a jatek, bylo by možné přesunout aktivity PO do objektu Bauhausu k 1. 1. 2017 a tento objekt využívat bez velkých investic po dobu, kdy bude připravena a realizována rekonstrukce Městských jatek. Paralelně by měl vzniknout plán na využití budovy Bauhausu po ukončení rekonstrukce jatek (nejlépe ve spolupráci Ostravskou univerzitou v Ostravě (např. možné budoucí sídlo Fakulty umění). Lze uvažovat také o koexistenci FU a PO v objektu Bauhausu. Jednoznačným přínosem pro město je dělení investice. Tento krok by byl strategický a efektivní i s ohledem na možnost oživení centra v návaznosti na Stodolní ulici. S velkou pravděpodobností by časem došlo k proměně celé oblasti (z hlediska funkcí a jejich rozmanitosti, uživatelského profilu, kultivace a zhodnocení a samozřejmě udržení co největšího počtu lidí v centru města). Kombinace aktivit kulturní instituce s posílením a koncentrací univerzitních aktivit se jeví jako optimální varianta.
– Zvážit novostavbu objektu městské galerie na městském pozemku v lokalitě Černá louka.
– Zvážit variantu využití Dvojhalí pro potřeby městské galerie formou vestavby výstavních prostor splňujících základní technické, klimatické, bezpečnostní a provozní parametry do tohoto objektu, a to po uplynutí doby udržitelnosti původního projektu.
Stanovisko komise kultury rady města
Komise kultury rady města projednala záměr zřízení příspěvkové organizace města – platformy pro současné umění v Ostravě na své schůzi dne 20.10.2015. Svým usnesením komise doporučila radě města schválit záměr zřízení městské příspěvkové organizace – platformy pro současné umění v Ostravě.
Stanovisko odboru kultury, sportu a volnočasových aktivit
Idea zřídit/založit městskou galerii je zakotvena v koncepci rozvoje kultury SMO, ve strategickém plánu rozvoje SMO a byla jedním ze stěžejních cílů v rámci kandidatury města na titul Evropské hlavní město kultury 2015 jako součást navrhovaného Klastru Černá louka. V případě, že zastupitelstvo města schválí záměr zřídit příspěvkovou organizaci – Galerii města Ostravy, odbor KSV připraví návrh zřizovací listiny.
Stanovisko rady města
Rada města projednala záměr zřízení příspěvkové organizace města – platformy pro současné umění v Ostravě na své schůzi dne 10.11.2015. Svým usnesením č. 02575/RM1418/38 doporučila zastupitelstvu města schválit záměr zřízení městské příspěvkové organizace – platformy pro současné umění v Ostravě. Současně doporučila ZM uložit 1. náměstkovi primátora zpracovat a předložit návrh na zřízení příspěvkové organizace vč. návrhu zřizovací listiny.
(rem), tisková zpráva, důvodová zpráva, foto Werner Ullmann
