Třetím svazkem publikační řady Ostravské dělnické kolonie se uzavírá šestiletý badatelský projekt Centra pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, na němž se v letech 2010–2015 pod vedením Martina Jemelky podílelo devatenáct autorů z řad studentů historie FF OU v Ostravě, ostravských archivářů a dalších badatelů. Poslední svazek s podtitulem Závodní kolonie Vítkovických železáren a dalších průmyslových podniků přináší informace o devětadvaceti podnikových koloniích Vítkovických železáren na území továrního města Vítkovice a sousedních obcích, ale rovněž o dělnických, mistrovských a úřednických koloniích ostravských průmyslových závodů ve výrobním segmentu těžké chemie, keramického průmyslu a dopravy.
Na více než 800 stranách je věnována pozornost vzorovým příkladům meziválečné a protektorátní podnikové výstavby (Jubilejní kolonie Vítkovických železáren, Šídlovec), mediálně proskribovaným sídlištím z řad současných sociálně exkluzivních lokalit (Bedřiška, Přednádraží), ale i téměř zapomenutým podnikovým koloniím v Hrušově a Zábřehu nad Odrou. Také v posledním svazku byl zájem autorů upřen k co možná nejpreciznějšímu vytyčení základních prostorových, stavebně-historických, populačních, urbánních a společenských souřadnic jednotlivých závodních kolonií.
Zvláštní pozornost byla věnována Vítkovicím jako příkladné evropské realizaci tzv. továrního města, ovládaného ve všech sférách života jedním dominantním podnikatelským subjektem (Vítkovické horní a hutní těžířstvo). Finálním svazkem Ostravských dělnických kolonií je po šesti letech uzavřeno mapování pětaosmdesáti dělnických, mistrovských a úřednických kolonií na území dnešního Statutárního města Ostrava, které sehrály od poloviny 19. do poloviny 20. století zásadní roli v procesu formování urbánních, populačních a sociálních poměrů v ostravské průmyslové aglomeraci.
Roli dělnických kolonií v urbánních a populačních souřadnicích dnešní Ostravy nelze podceňovat ani v době socialistické industrializace, kdy již některé dosluhující kolonie plnily roli ubytovacích kapacit osob v oblasti „bydlení méně náročných občanů“, ať již jimi dobová státní správa na centrální či místní úrovni myslela penzisty, bezdětné manželské páry, nebo početné rodiny romských imigrantů. Právě v prvních letech socialistické industrializace vyrostla v Ostravě poslední dělnická sídliště, z nichž některá stihl osud sociálně vyloučených lokalit (Bedřiška, Osada národního podniku Vítkovické stavby), jiná slouží bydlení jako vyhledávané ostravské adresy dosud (Jubilejní kolonie a Šídlovec). Dnes jsou ostravské dělnické kolonie využívány k bydlení, slouží komerčním účelům, některé z nich však nenápadně mizí z mapy ostravské městské krajiny. Zvláště jejich minulosti byl věnován třídílný projekt Ostravské dělnické kolonie.
V příští fotoreportáží Wernera Ullmanna se projdeme po Vítkovicích.
(rem), citace a reprofoto z publikace Ostravské dělnické kolonie III., Archiv města Ostravy, Werner Ullmann (současný stav)
Ostravské dělnické kolonie III.
Závodní kolonie Vítkovických železáren a dalších průmyslových podniků
Editor: Martin Jemelka
Spoluautoři: Martin Drápela, Tomáš Majliš, Martin Malinek, Aleš Materna, Radomír Seďa, Mariana Stonišová, David Sýkora, Antonín Szturc, Ondřej Štarman, Lukáš Vaculík
Recenzovali: PhDr. Antonín Barcuch, Archiv města Ostravy a PhDr. Ondřej Ševeček, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
Grafická úprava a sazba: Jaroslav Němec
Vydala Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě,
Vydání první, Ostrava 2015
ISBN 978-80-7464-754-3
816 stran, 481 fotografií, plánů, ilustrací a map
