Rozhovor v mixzóně po zápase 2. kola fotbalové 1. Gambrinus ligy Baník – Zlín poskytl i záložník Radek Slončík. Ten utkání odehrál jako zamlada, během celých devadesáti minut těšil fanoušky přesnými přihrávkami a výrazně se podílel na prvních dvou gólech.
Má vítězství nad tak odevzdaným soupeřem, jako byl Zlín, pro mužstvo vůbec nějaký význam?
Samozřejmě že Zlín, oslabený navíc o vykartovaného Vidličku a další dva tři hráče základní sestavy, nepatří k nejlepším mužstvům, se kterými budeme hrát. Tohle vítězství nám ale hodně psychicky pomůže i proto, že jsme konečně začali dávat góly, což se nedařilo ani v zápase s Olomoucí, a vlastně ani v mnoha zápasech přípravy.
Jak byste hodnotil výkon Baníku?
Odehráli jsme dobrý zápas, i když jsme se ani my nevyhnuli slabším chvilkám, zvlášť po tom, co jsme dostali gól, jsme byli deset minut docela plonkoví. Pak ale Žůrek zvýšil na 4:1 a už bylo všechno v pořádku. Jak už jsem řekl, je hodně dobře, že jsme dali čtyři góly, protože jsme se tím aspoň trochu ospravedlnili divákům, které jsme výkonem proti Olomouci zklamali.
Jaká byla taktika, se kterou jste šli do zápasu?
S kluky jsme si řekli, že budeme hrát více po zemi, i přesto, že máme vysoké hráče, kteří mají za úkol centry sklepávat. Myslím, že i díky tomu jsme Zlín kombinačně přehrávali a dařila se také hra po křídlech.
Jak se cítíte vy osobně?
Já jsem nesmírně v pohodě, protože už od ledna můžu trénovat naplno, a to, že jsem konečně zdravý, je vidět i na tom, jak hraju.
Co říkáte na to, že patříte v mužstvu k nejstarším?
Je to zvláštní pocit. Když jsem v Baníku začínal, tak tady byl Vilo Hýravý v podobné pozici, v jaké jsem teď já – on byl ročník 62 a my všichni kolem něho 72, 73. No a teď se to obrátilo – všichni kluci kolem mě jsou o deset let mladší a já bych se jim měl snažit něco předat.
Jak vidíte budoucnost těchto mladých hráčů?
Jsou to všechno talentovaní kluci, kteří, když na sobě budou pracovat, toho můžou ve fotbale hodně dokázat.
Jiří Popiolek, foto Werner Ullmann
