Ostrava má velkou příležitost, říkají spoluautoři urbanistické studie

Jak v praxi vypadá studie, podle níž se mělo stavět na území Karoliny? Proč by bylo velkou chybou pustit na Karolinu obchodní galerii? Co je vůbec na studii tak zajímavého a co všechno by její realizace přinesla? Nejen to se dozvíte v následujícím rozhovoru s jejími spoluautory.

Na otázky odpovídali Ing. arch. Mgr. Karel Cieslar a Ing. Marián Kroček. Ing. arch. Cieslar zastupuje tým čtyř polských architektů, autorů vítězné studie vzešlé z mezinárodní architektonické soutěže z roku 2000. Ing. Marián Kroček se jako odborník na zeleň a zahrady podílel na následné urbanistické studii. Tu na zakázku města vypracoval původní tým čtyř architektů, několik českých specialistů na jednotlivé oblasti (zeleň, doprava…) a Ing. arch. Karel Cieslar, který všechny práce koordinoval.


Co je základem celé studie?
Marián Kroček: Urbanistická kompozice nového centra je založena na kompozičním kříži, jehož hlavní osou je „Městské pole“, které navazuje na stávající průchody v zástavbě podél ulice 28. října, pohledově je vedeno na dvojhalí bývalé koksovny Karolina a dále pokračuje směrem k budoucímu zábavnímu parku, který je situován na bývalé haldě. V místě dvojhalí se kolmo kříží druhá kompoziční osa ve směru východ-západ, která by v budoucnu pásem občanské vybavenosti měla propojit nové centrum s řekou. Důležitou vazbu na stávající centrum představuje plánované náměstí Evropy jako součást pěší zóny, která by měla propojit Smetanovo a Masarykovo náměstí s novým centrem.
Karel Cieslar: Myšlenka městského pole se porotě líbila. Městské pole – open city field – je urbanistický pojem intenzivně využívaného městského bulváru, kde je nejen zeleň, ale spousta kulturních, obchodních funkcí… je to taková promenáda, kde se lidi potkávají. S touto myšlenkou architekti vyhráli, protože byla velmi silná. Něco podobného jinde u nás v republice není. Stará centra něco takového potřebují.

Když byla soutěž vyhlášena, zavázalo se město, že vítězný návrh bude závazný?
Karel Cieslar: Ano. Byl zde závazek, že vítězný projekt má právo na realizaci. Byla to urbanisticko-architektonická soutěž, která měla vytvořit základní předpis, jak území Karoliny budovat. Následně za tři roky jsme se dopracovali k tomu, že naše urbanistická studie byla udělána jako městská zakázka. V roce 2003 tak byla studie zapracována do územního plánu města, konkrétně šlo o rastr komunikací a funkční určení ploch.

Donedávna ještě někteří představitelé města prosazovali, aby na místě městského pole stála obchodní galerie…
Karel Cieslar: Ano, představitelé města následně myšlenku městského pole škrtli, i když je pruh městského pole v územním plánu, a chtěli tam dát obrovskou bednu supermarketu, která se na noc zavírá a která tam hlavně podle platného územního plánu nemůže ani být. Celé území by se tím pádem zabilo, stáhlo by to auta do centra a tak dále… bylo by to šílené.
Marián Kroček: Problém je, že s námi nikdo nekomunikoval. Kdyby se zeptali, kde je možné galerii umístit, řekli bychom, kde je pro takové funkce prostor.
Karel Cieslar: Pan architekt Sedlecký (hlavní architekt města Ostravy, pozn. redakce) říkal, že „obchodní galerie vysaje obchůdky z centra a ve stávajícím centru se uvolní místo pro gastronomii a hospody. A obchody se objeví v tom krásném prostředí galerie“. Pak si tady v centru můžete organizovat městem dotované akce typu „centrum žije“, když zde nebudou lidi bydlet a nakupovat. V centru už nebude nic. Nikdo si v kulturní Evropě nepustí do centra města blízko pěší zóně takovou věc. Obchodní pasáž se na noc zavírá a pak je to mrtvé. Když něco takového chcete pak obejít, musíte obcházet několik kilometrů. Zablokuje to celé centrum.
Marián Kroček: Jsou to obrovské plochy slepých fasád.

Jak velký tým lidí na projektu pracoval?
Marián Kroček: Na zpracování urbanistické studie se podílelo pět architektů – autorů, z nichž čtyři byli vítězové mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže. Dále na projektu spolupracovalo devět specialistů – na dopravu, vodní hospodářství, energetiku, spoje, životní prostředí a zeleň.

Kolik bytových jednotek se na Karolině postaví?
Marián Kroček: Celkový počet bytů by měl být 1 500, předpokládaný počet obyvatel bude 3 600.
Karel Cieslar: A nejde jen o bydlení, které je samozřejmně pro centrum města důležité. Dle naší studie počet zaměstnanců v administrativě a vybavenosti po dokončení 5. etapy realizace dosáhne počtu 8 000!

Nebudou zamýšlené výškové administrativní budovy příliš vysoké a nezapadnou tak do panorama Ostravy?
Marián Kroček: Výškové obchodně-administrativní budovy byly jednou z podmínek v zadání města. Jejich realizací by měl být vytvořen moderní a reprezentativní vjezd do centra města z východu. Budovy jsou situovány jižně od divadla Antonína Dvořáka. Výška budov je regulována na maximálně 15 podlaží a byly by vysoké asi jako žlutá budova u bývalého Ústředního autobusového nádraží. Ostatní zástavba je regulována na pět, šest a sedm nadzemních podlaží.
Karel Cieslar: Možná je nedorozumění, že se mluví o výškových budovách, to nejsou výškové budovy v pravém slova smyslu. Z památkáři jsme se domluvili, že budou mít maximálně patnáct pater, ale klidně i deset. Vznikne tím zajímavý prostor, o který bude zájem.

Jste proti hypermarketu na Karolíně jako takovému, nebo jen proti halovému typu?
Marián Kroček: Nejsme proti obchodním domům jako takovým, ale určitě jsme proti halovým typům hypermarketů. Návrh nevylučuje možnost umístění obchodních objektů, ty ale musí respektovat celkovou koncepci. Nabízí se několik ploch pro podobný typ objektů: Vytvoření obchodní galerie, která by přemostila ulici Místeckou v místě vlakového nádraží, nebo vytvoření obchodního objektu v sousedství frýdlantských mostů, který by zároveň vytvořil hlukovou bariéru. Obchodní objekty je možné vytvořit také podél uvažovaného náměstí Evropy. Je však nutné dodržet určité podmínky. Objekty by neměly být monofunkčí, kromě obchodů by měly počítat i s byty apod. Vnější fasády by neměly být slepé a nemělo by dojít k tomu, aby člověk musel obcházet obrovskou plochu, kde směrem do ulice nic není (tomu se úplně nevyhnete i u jinak velmi zdařilého Anděla v Praze).

Mysleli jste na cyklisty a funkční cyklodopravu?
Marián Kroček: Cyklistická doprava na území Karoliny je navržena tak, aby jednotlivé trasy zajišťovaly vazby: centrum – Vítkovice – Jižní město, centrum – Mariánské Hory – Poruba, centrum – Hrabová, Vratimov, Beskydy (rekreační trasa podél Ostravice). Cyklistické stezky by měly být také součástí „městského pole“ – parkového bulváru. S ohledem na bezpečnost cyklistů i ostatních účastníků silničního provozu je navrženo oddělení cyklistické dopravy do nedělených stezek pro pěší a cyklisty, vedených bez kontaktu s motorovou dopravou.

Jak by se využily haly bývalé koksovny?
Marián Kroček: Navrhovali jsme kulturní využití pro galerie, výstavy, koncerty…
Karel Cieslar: Vzniklo by tam náměstí Karolina. Z části by bylo tvořené vodní plochou, v níž by se haly zrcadlily (mimochodem stejnou myšlenku použili autoři vítězného návrhu Vědeckotechnické knihovny v architektonické soutěži o rok později).


Dimitrios Vlasakudis


Související články

Napsat komentář