Archeologický průzkum mezi Biskupskou a Kostelní ulicí vedle kostela sv. Václava v centru Ostravy odhalil pozůstatek hradeb ze 14. století. Archeologové místo prohledávali před začátkem výstavby bytového domu Městská brána, který v lokalitě vyroste do roku 2010. Nález části hradeb a přilehlého příkopu je ojedinělý.
Podle archeologa Marka Kieconě z Národního památkové ústavu nebylo odhalení hradeb a příkopu překvapením: „Našli jsme, co jsme očekávali.“ Význam nálezu je však v jeho ucelenosti. „Je to první výzkum, který mohl komplexně získat informace o hradebním systému. Tedy jak o zdi, tak příkopu dohromady. Viděli jsme to vůbec poprvé,“ vysvětlil Kiecoň.
Archeologové byli v lokalitě do poloviny září, kdy je vystřídali stavebníci. V místě během dvou let vyroste bytový dům Městská brána. „Stavba by pochopitelně hradby zničila, proto v takových případech musí proběhnout záchranný archeologický výzkum, aby se památka zachránila v podobě informací,“ řekl Marek Kiecoň z Národního památkové ústavu. Informace o hradebním systému a nálezu budou možná k vidění právě v Městské bráně. V dvoupatrové kavárně, která bude součástí domu, by mohla vzniknout malá archeologická expozice. „Je to nápad, který bychom rádi uskutečnili, vše je ale ještě v jednání,“ uvedla Martina Huclová ze společnosti Metrostav Development, která je investorem projektu.
První zpráva o stavbě zděných hradeb v Moravské Ostravě pochází ze 70. let 14. století. Rovněž Komenského mapa Moravy (1624) uvádí Moravskou Ostravu jako zděné město. Třicetiletá válka městskou fortifikaci patrně znehodnotila. V dalších dvou stoletích město rozprodávalo měšťanům hradební valy a příkopy na zahrádky. Hradby byly postupně demolovány a odklízeny v letech 1780–1833. Poslední pozůstatek hradeb – padesát metrů dlouhý a čtyři metry vysoký – stojí ve Farské zahradě na Černé louce.
Beze stopy zmizely i hradební valy a příkop, definitivně zasypaný v roce 1899 a obtékající městské hradby v prostoru mezi Divadlem Antonína Dvořáka a Ostravicí. Městské brány pak zmizely v letech 1830–1839. Nejvýznamnější byla Kostelní (Mostní), která stála v bezprostřední blízkosti kostela svatého Václava, byla opevněna cimbuřím a opatřena železnými koulemi ze švédských válek.
Dimitrios Vlasakudis, Martin Jemelka, foto Werner Ullmann
